12.–14. 4. Jarní živá textová dílna v Hořicích u Blanska

Zápis do tabulky účasti ve fóru


46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Zajímavé události, které patří minulosti
Odpovědět
Jarda Síbrt
Site Admin
Příspěvky: 768
Registrován: 25. 9. 2005, 13:31
antispam: Ne
Kontaktovat uživatele:

46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Příspěvek od Jarda Síbrt »

Svou účast zapisujte do tabulky.
Mrca
Příspěvky: 172
Registrován: 14. 5. 2004, 11:38
Bydliště: Turnov
Kontaktovat uživatele:

Re: 46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Příspěvek od Mrca »

Ahoj všichni, prosím všechny účastníky, aby se do tabulky napsali, až když budou určitě vědět, že se podzimní Textovky v Kdanicích zúčastní a budou požadovat nocleh. Komu do toho něco vleze, nemoc apod, a nebude moct přijet, tak se prosím z tabulky vymažte. Kdo bude chtít přijet jen přes den na workshop, napište ke jménu "den", nebo mně napište do zprávy, at s vámi zbytečně nepočítám s místem na nocleh. Kdo budete chtít povlečenou postel, napište ke jménu "P", ostatní si vemte spacáky. Podle počtu přihlášených budu řešit ještě pronájem apartmánu u Honzika na návsi. Cena bude cca 350,-/noc, s povlečením 400,-/noc. Na místě bude jako tradičně k zakoupení gulášek, utopenec, nakládaný hermelín a ráno snídaně, na baru točené pivo a nealko. Echt vinařům doporučuji vzít si své víno, přeci jen se každému do chuti netrefím :)
Kdyby jste cokoliv potřebovali, volejte na 602 385 427 nebo pište na Messenger.
Mrca
Ani Tabakan
Příspěvky: 6
Registrován: 12. 4. 2022, 23:38
antispam: Ne

Re: 46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Příspěvek od Ani Tabakan »

Ahoj, já a Adam Kubát bychom tam byli už od pátku, ale nejde mi to změnit v tabulce, pomůžeš mi? Díky, Ani Tabakan
Uživatelský avatar
Denny
Příspěvky: 381
Registrován: 25. 3. 2004, 08:53
antispam: Ne
Bydliště: Země, třetí planeta od Slunce
Kontaktovat uživatele:

Re: 46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Příspěvek od Denny »

Zaznamenal jsem stížnosti na přílišnou adresnost svých zápisků z textových dílen, proto jsem se rozhodl používat krycí jména. Asi bych už nic nepsal, ale přišlo mně, že to Zadávači chybí. Tady to tedy máte:

Ve čtvrtek večer jsme s Baty dorazili do Penzionu v podvečeních hodinách a srdečně se přivítali s Drakem Voprcákem, kterého máme moc rádi a vždy ho rádi vidíme. Obvykle pobíhá plný starostí po penzionu, aby bylo všechno připravené, než dorazí obvyklá banda opilců, narkomanů, sebestředných egomaniaků a vulgárních materialistů, ale tentokrát byl klidnější a hned po medvědím objetí nám navrhl připravit buřty na černém pivu. Asi už měl všechno hotové. Penzion, zatím prázdný, působil jako vždy až meditativním dojem, ale my zkušení jsme dobře věděli, že to je pouhá iluze, která za méně než 24 hodin dokonale zmizí. Zahrál jsem si s Drakem několik partií Scrabble, pojedli jsme, popili nealkoholické nápoje (my s Baty jsme se vzdali alkoholu už před rokem) a ve dvě ráno přijel Ukecaný Hrabičky. Opět proběhlo srdečné přivítání, protože i jeho máme, kupodivu, stále moc rádi. Hrabičky nás velmi překvapil, protože i on přešel před časem na temnou stranu abstinence. Zahrál jsem si s ním také Scrabble a kolem čtvrté hodiny ráno jsme šli spát.

V pátek jsme s Baty vstali už kolem desáté hodiny a jali se zdobit zadní terasu, protože se chystala 138. oslava Náčelníkových 70. narozenin. Foukali jsme balónky, věšeli je na trámy a vysvětlovali Motyce, co jsou to girlandy. Mezitím jsme posbírali pár ořechů, aby neměl Drak Voprcák tolik práce. Do toho zavolal Šišlavej Čert, že přijedou s Čerticí dřív, a zda-li bychom s nimi nezašli do Sobotky na oběd. To jsem přívítal, ale umně jsem všechny manipulativně přeměroval k myšlence zajet autem do Jičína do nějaké restaurace, protože Baty zlobila záda a nemohla moc daleko chodit. Všichni souhlasili a tak jsme kolem druhé hodiny, když jsme se sešli s Čertama, všichni vyjeli směr východ. Hrabičky jel svým autem, my ostatní naším. V Jičíně jsme zahájili prohlídkou náměstí, které se nám moc líbilo a následně usedli v Knížecí restauraci, která se nám nelíbila ani trochu. Hrabičky se snažil -velmi mile - přesvědčit servírku, aby mu k džusu za 50,- Kč nepočítala kohoutkovou vodu za 40,- Kč, kterou chtěl svůj juice dolít. Servírka se mu v podstatě vysmála, že je chudák a ať si jde objednat někam, kde na to bude mít peníze. Zvedli jsme se tedy, zrušili objednávku, nechali zkoprnělou servírku (dal jsem jí krycí jméno Velká Blbá) stát u našeho stolu a přesunuli se do jiného podniku na hamburgery. Jinak to byla hezká návštěva okresního města.

Cestou zpět jsme ještě zajeli na terapeutické sezení do cukrárny U dvou teplejch na náměstí do Sobotky a trochu si poplakali nad kávou a dortíky. Pro mě to byl nejsilnější okamžik celého víkendu. Čerti a Baty projevili touhu projít se zpátky do penzionu pěšky, kteroužto absurdní situacii jsem nekomentoval, protože máme s Baty harmonický vztah a já ho nechtěl posrat držkováním a odvezl jsem auto, čili jsem s nimi nešel. To byla samozřejmě chyba. Sice jsem hned u nádraží nabral Zadávače a svezl ho do penzionu, ale pak jsem už jen čekal, až se ti tři vrátí. Když jsem čekal už asi hodinu, provedl jsem telefonický dotaz, kde jako jsou. Tedy chtěl jsem, ale Baty mi vytípla telefon a mně se před očima začaly střídat strašlivé obrazy od dopravní nehody s neosvětlenými chodci až po zásah teroristické skupiny a žádosti o výkupné (šetřím si na novou cirkulárku, tak by mě to dvojnásob mrzelo). Šišlavýmu Čertovi jsem se ale vzápětí dovolal a zjistil, že zabloudili. Provedl jsem analýzu situace. Baty bolí záda nemůže chodit, proto se rozhodla jít pěšky tři kilometry, i když doma sotva doleze z kuchyně do ložnice. Všichni tři dokázali zabloudit na praktickyrovné cestě z bodu A do bodu B. Ze tří kilometrů se tedystalo osm. Umírám strachy, co s nimi je. Dal jsem si panáka Martini. Určitě se cestou zase ládovali bagetkama a těď mají pocit, že se vznáší s barevnou mlhovinou nad Humprechtem. Za další hodinu došli do penzionu a mně spadla celá korba Tatry 815 ze srdce.

V penzionu se zatím začali shromažďovat účastníci víkendového setkání a já tak polovinu z nich neznal. Naštěstí tu byla Alexa, bohužel zatím bez Šťeňátka a Starosta (ten měl jet původně z Pivovaru s námi, ale mohl až v pátek, tak jel po vlastní ose a přijel značně vyosený z dopravní situace). Postupně se ale sešli všichni známí i neznámí a nastala klasická situace - vnitřek opanoval Murár s hlasitějšími songy, kterému na banjo značně přitakával Čivava a my ostatní se shromáždili na terase a věnovali se jemnějším písním a intelektuálním hovorům o nejnovějších trendech ve východní filosofii, architektuře a přírodním lečítelství na Hornovlkýšsku a severní části Dolních Chaber.

Když dorazil Náčelník, vypukla bujará oslava všech se všemi, předávání dortu a vzpomínání na prošlá léta. Zadávač k této příležitosti složil a teď zahrál a zazpíval pokračování Náčelníkovi písně a sklidil velké ovace. Značného ocenění došla i výzdoba balónky, což mě samozřejmě potěšilo. Společnost se poté přesunula na hroní terasu, kde se ustečnila vonička lidových písní, při které exceloval Hrabičky, verze 2.0. Ve dvě ráno jsem si šel lehnout, jsa značně unaven přiměřeně svému věku. Má mladá žena nikolvěk. Ve čtyři si přišla do roubenky pro deku, aby jí nebyla zima a opět se vrátila do penzionu. V šest jsem seznal, že musím na WC a současně, že mě Baty v roubece, doufám omylem, zamkla. Bez kontaktních čoček, obtloustlý a spánkově deprivoaný jsem se rozhodl vylézt oknem. To byla další chyba. Okno bylo malé, já velký, pod oknem truhlík s květinami, který jsme nechtěl zničit, takže jsem si roztrhl koleno o okenní kličku a nabil tlamu po dopadu na zem, kde zákeřně číhalo opěradlo lavičky. Dopotácel jsem se do penzionu, kde už byla jen Baty a se zájmem sledovala, jak duchem nepřítomný Nerost vykládá jakousi teorii směrem k Unkorvertitě. Bylo to zábavné, stane se mu to skoro každý rok. Letos alespoň nikdo nikoho nepřivazoval ke kamnům.

V sobotu jsem vstal už v deset, nasnídal se a šel si zase lehnout, abych se probudil až v sedm večer. Už dlouho jsem se takhle skvěle nevyspal. Právě končilo textování a všichni vzrušeně mluvili o jakési Firefox, která se zjevila, urazila a zmizela. Asi to byla kolektivní halucinace, nebylo by to poprvé. Následný večírek mně splývá v několik partií Scrabblu a řádění nováčků se snahou se zviditelnit (čímž jsme si popravdě kdysi prošli všichni, takže to bylo jen milé) a snahou starých vlků a vlčič zapůsobit na nováčky (čímž si procházíme všichni do teď a je to vlastně taky docela milé). Usnul jsem někdy ve čtyři ráno, tentokrát synchronně s Baty, takže jsem nemusel na hajzl lézt zase oknem. Jo, ještě jsem zapomněl, že dorazil Dráček Voprcáček a hned bylo sakra veselo. Pinkili se už pár let nehraje, ale do bazénu stejně furt někdo leze, takže jsme se snažil varovat přítomné nové tváře dívčího pohlaví, ať se nenechají zviklat písněmi nadržených sirén. Marně. Dreda byla vtažena do vody oblečená a Baty jí pak půjčila boty, ponožky a deku, aby nezmrzla. Piersing se naštěstí dělá nerez.

V neděli proběhlo klasické snídání a loučení, my ještě zajeli s Čivavou, Kachnou, Hrabičkami, Šňůrkou, Dredou a Dráčkem Voprcáčkem na oběd do Sobotky. Poseděli jsme asi hodinu a cestou domů jsme svezli do Prahy Dredu. Poprvé se mně podařilo nekousnout si ani jednou do bagetky, ale to bylo zvelké části tím, že letos se Poblijón neukázal ani na chvíli. Takže jsem trefil domů napoprvé a nepotkal ani jednoho slona, což se mně v minulých letech stávalo poměrně běžně.

To je zhruba asi tak všechno.
Mrca
Příspěvky: 172
Registrován: 14. 5. 2004, 11:38
Bydliště: Turnov
Kontaktovat uživatele:

Re: 46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Příspěvek od Mrca »

Ty jsi Péťuli zničil muškáty na roubence???
Mrca
Uživatelský avatar
Denny
Příspěvky: 381
Registrován: 25. 3. 2004, 08:53
antispam: Ne
Bydliště: Země, třetí planeta od Slunce
Kontaktovat uživatele:

Re: 46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Příspěvek od Denny »

Píšu, že ne, byť za cenu nejvyšších obětí.
Jarda Síbrt
Site Admin
Příspěvky: 768
Registrován: 25. 9. 2005, 13:31
antispam: Ne
Kontaktovat uživatele:

Re: 46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Příspěvek od Jarda Síbrt »

Ahoj všem,

na žádost sem dávám text „dárku“ pro Slávka k narozeninám.

Pořádné cíle

alternativní pokračování písně Postupné cíle Slávka Janouška (Postupné cíle)

...Člověk si musí dávat pořádné cíle
I kdyby se z toho mělo střílet

V jednadevadesáti
Na šedesátém Janouškově Ústí
Janoušek suverén
Ostatní shrbení a tlustí

V pětadevadesáti
Vyprodat O2 arénu
To se ještě nepovedlo
Nikomu stejně „mladému“

V devětadevadesáti
Prohrát ve Stardance finále
Urazit Kostkovou
A pak měsíc chodit kanálem

Člověk si musí dávat pořádné cíle
I kdyby se z toho mělo střílet

Ve sto pěti
koupit si první Ferrari
Na pole po babičce
Zasel’s konopí dva hektary

Ve sto deseti
Konečně vyřešit to dilema
Nad pravé obočí
Nechat si vytetovat Dylana

A kašlat na lidi
Ať říkají si cokoli
Hlásit se k milence
Co chodí s vnučkou do školy

Člověk si musí dávat pořádné cíle
I kdyby se z toho mělo střílet

Ve sto patnácti
Nechat si změnit pohlaví
Takovou jsi znal
A tak sis to vzal do hlavy

Ani ve sto dvaceti
Nemít o zdraví obavu
Čtyřiadvacet striptérů
Pozvat si na svou oslavu

Stopětadvacítku oslavit
V imaginární hospodě
Bavit se tím
Jak všichni dělaj’ že jsou v pohodě

Člověk si musí dávat pořádné cíle
I kdyby se z toho mělo střílet

Ve sto třiceti
Vysmát se všem okoralým mumiím
Poslední píseň
Věnovat Romeům a Juliím

A potom nezahálet
Ani jako důchodce
V Janouškově muzeu
Zdarma dělat průvodce

Nakonec v klidu odejít
Až historiků ekipa
Ve starém Dikobrazu
Najde tu báseň od Li Pa

Člověk si musí dávat pořádné cíle
I kdyby se z toho mělo střílet...
Jarda Síbrt
Site Admin
Příspěvky: 768
Registrován: 25. 9. 2005, 13:31
antispam: Ne
Kontaktovat uživatele:

Re: 46. textová dílna v Kdanicích u Sobotky 13.–15. 10. 2023

Příspěvek od Jarda Síbrt »

Díky všem za výjimečnou a moc příjemnou dílnu.

Šlo asi o nejpočetnější živou textovku vůbec. Pokud ne, tak to byla jedna z nepočetnějších. Zřejmě to také byla dílna, kam přijel největší počet zájemců o textování poprvé (možná kromě té první.) A prakticky všichni se do textování zapojili se ctí, mnohdy s velmi dobrými či vtipnými nápady. Poklona patří i Elišce, která dokázala včas vyhodnotit, že to asi není pro ni a měla odvahu to přiznat.

Ještě nikdy se také nestalo, aby někdo splnil zadaný textový úkol ve třech jazycích. Nejen česky, ale i anglicky a holandsky. Bravo Loes!

Přínos byl i co se týče repertoáru písní na následném večírku. Ten se zas rozšířil o další kousky. Leccos zaznělo poprvé, leccos po dlouhé době, ve skvělém provedení i v nových seskupeních.

No a ani bazén si tentokrát nemohl stěžovat na samotu a opuštěnost.

Přestože jsem na dílnu nepřijel v úplně skvělé formě a za dvě noci tam naspal tolik, co obvykle naspím za jednu, cítil jsem se svěží a bez spánkového deficitu. Ještě celou neděli ve mně dílna rezonovala a doznívá dodnes.
Odpovědět

Zpět na „Neaktuální aktuality“