Textová dílna u Slávka Janouška

LICHNICE
Nový rok se otvírá
a já zase vyrážím,
klikatou silnicí, pod Lichnicí
kde každý kámen znám.

S batohem pak vyrážím
roklí kde je Lovětín,
vzácné mloky asi nespatřím,
tak projdu Hedvičiným údolím.

R: Stokrát, stokrát, sem se zase vrátím.
Stokrát oči hladí cestu známou.
Stokrát, stokrát, i když velkým světem kráčím,
//:místa dětství a her mají sílu vzácnou ://

U rybníka kde je hráz,
už můj děda chodíval.
Stejnou cestou já vodila
každého kluka, který měl mě rád.

I stará lávka houpavá
není dávno dřevěná.
A v hospodě, dole u rybníka
už je taky...wifina.

R:(přesto) Stokrát, stokrát sem se zase vrátím.
Stokrát oči hladí cestu známou.
Stokrát, stokrát, i když velkým světem kráčím,
//: místa dětství a her mají sílu vzácnou. ://

Rýmuje i nerýmuje. Vážné i vtipné. Rozhodně pěkné vyznání kraji. Rád bych slyšel s hudbou.

Faakt:-)
takže to nevadí..."rýmuje..nerýmuje".... může to takhle zůstat...
.omlouvám se...ale to jsou asi otázky...které už žádný ostřílený účastník textových dílen nepoloží..

s hudbou se TEĎ dotváří...vymýšlí se sola, vyhrávky, vokály.....ještě ji nehrajeme...aale příští sezonu..možná už na jaře ano. Moc se na ni těším...Až bude nahrávka...(ze zkoušky)...ráda pošlu.
Děkuji za reakci. Moc si toho vážím.
Karolína (amazonka trio)

Myslím, že nutně se to rýmovat nemusí, jen je důležité, aby to drželo pohromadě a netahalo za uši. Myslím, že dobrá melodie a frázování může i z nerýmované věci udělat píseň, která funguje. Těžko se mi to popisuje, ale znám pár písní, keré se sice nerýmují, ale šlapou jako by rýmy obsahovaly. Prostě to zařezává a šlape. Musí to mít nějaký vnitřní řád.