Textová dílna u Slávka Janouška

Tiše se plíží vlci tmou
a hranu hraje vítr z polí.
Jednou ti povím, jak to bolí,
a co maj v očích, když ti lžou.

Nocí se míhá vlčí šeď,
co pohyb, čistá radost z lovu.
Už dobře víš, že přijdou znovu,
za měsíc, týden, právě teď.

Tiše se plíží vlci tmou,
a samozřejmě nejsme v lese.
Posbírat možná chystáme se
odvahu dávno ztracenou.

Ano, je to dobré. Líbí se mi to. Úderné, tajemné. Dává to prostor na vlastní myšlenky.

Taky jsem podobné téma načrtl v písni Vlci. Zde k poslechu: https://www.youtube.com/watch?v=FWrFrAb82HA