Textová dílna u Slávka Janouška

KECY V KLECI

Stavíš si věže z písku,
myslíš, že naletím
tvým chladným stiskům
a prázdným objetím.

Prý na mě pořád myslíš,
tvrdíš, že máš mě rád,
ale proč měla bych
ta slova vážně brát?

Proč zrovna já bych měla být ta jediná,
se kterou všechno stojí, padá, končí se a začíná?

Říká se, že jsi skvělý,
krásný a úspěšný
jenže to není celý,
já ti fakt nevěřím.

Každá holka za tebou
se na ulici otáčí,
jenže tvé oči zebou
a led mi k lásce nestačí.

Proč zrovna já bych měla být ta jediná,
se kterou všechno stojí, padá, končí se a začíná?