Textová dílna u Slávka Janouška

1.4.2022


U baru hladíš už pátou sklenku whisky
Hledáš v ní odvahu to se chlapče pleteš
Marně sčítáš své ztráty a taky zisky
Co cenu asi má a co je prostě veteš

R: Seber svou odvahu postav se svému strachu čelem
Jsi to ty, kdo je pánem svého života
Někdy je člověk sám sobě největším nepřítelem
Buď zase chlap už nebuď jen měkota

U baru zkoumáš dno další prázdné sklenky
Budoucnost tam hledáš jak z karet u kartářky
Těžko se hledá život v baru u pálenky
Zvedni se a proměn v sílu svoje nářky

R: ...

U baru tvá židle je už pátý týden prázdná

Ahoj Karle,

myslím, že refrén je skvělý a nosný pro dobrou píseň. Poladil bych ještě možná ten čtvrtý verš (buď/nebuď). Nicméně převyšuje sloky o několik pater. Ty jsou proti němu slabé, ničím nepřekvapující. Že někdo sedí u skleničky v baru a fňuká, to je, řekl bych, až klišé... Ten refrén, který se Ti tak povedl, by zasloužil něco jiného. Něco, kde by mohl v kontrastu proti tomu ještě více vyniknout a posluchače svým obsahem uzemnit.

To co píšeš v těch dvou slokách, se dá shrnout do jednoho či dvou veršů, pro navození atmosféry, ale ten příběh by měl být silnější, aby stál za to.

Toť můj názor.

Jarda

Ahoj Jardo,
díky za zastavení a za komentář. Zkusím se na to juknout a trochu to překopat. Sice už jsem k tomu udělal i hudbu a dal to na youtube, ale pokusím se to nějak poladit aby to sedělo.

Jinak poslední verš refrénu by mohl být třeba takto:

"Staň se chlapem a už nebuď měkota"

uvidím poladím ještě podle hudby až se dostanu ke kytaře .

Napadlo mě ještě možná dát druhou sloku před refrén a rozvést to potom poslední slokou...