Textová dílna u Slávka Janouška

Jediný obránce již dobytého hradu
uzamčen zevnitř jsem
v poslední zbylé střílně.
Obklíčen ze všech stran, ač zcela bez nápadů,
odmítám smířit se
s násilím nenásilně.

Bitva je prohraná, nic nemůže ji zvrátit,
spojenci vzdali se
a přešli k nepříteli.
Odpor je zbytečný a s ním i další ztráty
a stejně marné jsou
i všechny moje střely.

Ref:
Hradby jsou strženy, už hoří v podhradí,
já přesto na Štěstí a Lásku pořád věřím.
Sebe sám přemlouvám,
že nikdy nezradím
a touha nevzdat se
je zámkem od mých dveří.

Poslední marný šíp mi zbývá k vystřelení,
nesmířen vyšlu jej
na cestu plnou nářků.
Až hrdost dovolí, tak zjistím, jak se měním,
že nikdy nezvykne si
vítěz na porážku.

Ref:
Hradby jsou strženy a hoří v podhradí,
já přesto na Štěstí a Lásku pořád věřím.
Podpoř mě v obraně,
ať nikdy nezradím,
ať nikdy nevydám
klíč od posledních dveří.

Letos jsem se obzvlášť těšil a nejsem zklamán. Naopak – jsem nadšen. Díky!

Ahoj, Jardo… Děkuju za reakci a pro mě velmi příznivé a příjemné hodnocení…

Musím říct, že toto je vyšší škola textování. Přirozeně to plyne a někde překvapí skvělým slovním spojením. Tohle je ukázka, že se dá o důležitých věcech psát bez frází i klíšé. Paráda.

To mi nemůžeš tak lichotit…. Už teď jsem namyšlený až až… Ale i tak… díky!...