Katka
Napsal: 29. 10. 2018, 11:08
To ráno podzimní,
v zežloutlém sadu,
čekala mne Katka.
Má dĕtská láska naivní.
Za humny ,vzadu,
kam chodili jsme na kadlátka.
A každý z nás
byl nevinný.
My báli jsme se dotknout rukou ruky.
Spojenec čas
zastavil hodiny
a svĕt byl prostinký a jednoduchý.
Pod stromy leželo
v modrém sametu,
to přeslazené zlato.
Srdce mi bĕželo.
Já nedosáhl na metu
a nezeptal se na to.
Tak teď nevím.Smí se?
Chtít polibek od Katky?
A letmý dotek dlanĕ?
Proto tĕžko sní se,
zda-li by byl sladký,
nebo chutnal slanĕ.
v zežloutlém sadu,
čekala mne Katka.
Má dĕtská láska naivní.
Za humny ,vzadu,
kam chodili jsme na kadlátka.
A každý z nás
byl nevinný.
My báli jsme se dotknout rukou ruky.
Spojenec čas
zastavil hodiny
a svĕt byl prostinký a jednoduchý.
Pod stromy leželo
v modrém sametu,
to přeslazené zlato.
Srdce mi bĕželo.
Já nedosáhl na metu
a nezeptal se na to.
Tak teď nevím.Smí se?
Chtít polibek od Katky?
A letmý dotek dlanĕ?
Proto tĕžko sní se,
zda-li by byl sladký,
nebo chutnal slanĕ.