Nostalgická

[g.i.r.l]

Čas utíká splašeně
Jen ty chvíle zasněné
V tichu a úctě dám do schránky
A pod polštářem z pohanky
Nechám je spát

To bývala ta odpoledne
kdy čas stál a nemíjel mne
A v křesle byla schoulená
dívka dnes mi tak vzdálená

A ve chvílích nostalgie
Když srdce rychle bije
Budu se jimi hladit po tváři
Než opět usnu v polštářích
Pohankových

To bývaly ty podvečery
kdy trápil mne bůhvíkterý
A v posteli byla schoulená
dívka dnes mi tak vzdálená

[Ivo Cicvárek]

Je velmi sympatické, že poslední sloka pěkně uzavírá text a je podle mě nejlepším místem celého textu...