Řeky

[jirka999]

Řeky

Až mi to svědomí dovolí
Půjdu a zahodím ostych
Přes řeky ať už jsou kdekoli
Opravím spálené mosty

Voda se ohýbá v rameni
V náručí pevninu svírá
Ruce jež házely kamení
Budou teď pokorně sbírat

Až mi to svědomí dovolí
Možná to bude až k stáru
Udělám za řadou svévolí
Vykřičník a tlustou čáru

Voda je svázaná do břehů
Vlní se jak šedé vlasy
Spolu s ní tisíce příběhů
odplavou na věčné časy

Až mi to svědomí dovolí
Zklidním se na věků věky
Zmáčenou kůži mi prosolí
do moře chycené řeky

[Daniela]

Toz, mne se to moc libi, myslenka i ta prirovnani, obrazy reky a vubec jak to cele plyne.
Jen mi tam nejak nesedne obrat "az mi to SVEDOMI dovoli" - pro mne je svedomi instance ktera dovoluje delat pouze veci spravne, takze mi to pak vyzniva jako by ta stavba mostu atd. ted jeste spravne nebyly... spis bych tam tedy cekala neco jako "az jednou pycha ma / me ego povoli".

[jirka999]

Ahoj Danielo, díky za reakci. Rozumím námitce, sám jsem se nad tím taky nejdřív pozastavil :0), ale pak mě vzrušilo (jen textařsky), že svědomí může povolovat věci různé (dobré i špatné) ... a co to to svědomí vlastně je?

Wikipedie třeba praví:
Svědomí je vnitřní instance, „mlčenlivé volání“,které vede soudy člověka o tom, co sám způsobil nebo co se chystá způsobit. Navazuje na lidskou schopnost sebereflexe, tj. schopnost uvažovat o sobě samém, „podívat se“ na sebe jinýma očima než je pohled vlastního zájmu a prosazování. Proto se svědomí chápe jako podstatný příznak a atribut lidské osoby a vyžaduje si respektování ze strany druhých i společnosti (svoboda svědomí). Naopak tam, kde má člověk ujistit druhé o upřímnosti svých úmyslů, slibuje „na svou čest a svědomí“ (např. poslanecký nebo presidentský slib).

[Kuba Horák]

Souhlasím s Danielou. Text je lehký, plný nápadů, prostě výborný. U spojení "svědomí dovolí" jsem se taky zastavil a myslím si i teď, že by tam mělo být jiné podstatné jméno-) - možná něco ve smyslu - až jednou seberu odvahu, což by sbořilo spoustu rýmů. Musím zakončit pozitivně - krásný text.

[jirka999]

Díky Kubo. "Až jednou seberu odvahu" je dobrý slogan, ale to překopávání ...
Tomu mému ještě malou šanci dávám, myslel jsem, že by mohl tak nějak pod čarou posluchači nastolovat ty již zmíněné otázky, ale dost mě lámete a máte celkem recht. Teď do toho ještě vrazí dýku Píďalka a bude vymalováno :0)

Napadá mě oprava:
Až budu mít nadhled sokolí

[Daniela]

Vis co, mne na tom nedrazdi to ze svedomi muze ruznym lidem v ruzne situaci povolovat nebo zakazovat ruzne veci. Taky kdyz rikam "podle meho nejlepsiho vedomi a svedomi", tak to neznamena, ze je to spravne, ale jen ze ja v tu chvili o nicem lepsim nevim. Ale kdyz uz ted vim, ze lepsi by bylo ty kameny sbirat a ne hazet, a nedelam to, tak to podle me neni o svedomi (ktere uz ted hlasi, ze to co delam neni uplne koser), jako spis o strachu, zvyku, sile, pohodlnosti, egu, atd.
Nadhled by to vystihovat mohl, ale ve spojeni se sokoli uz mi to zni trochu jako ironie ntp., to mi tam tak uplne nesedne (i kdyz by se na to dobre rymovalo ;-)) . Hledej dal, ten spravny slogan uz tam nekde blizko ciha...
Ted teprv mne napadlo, ze o textech zacinajicich "Az..." uz jsme tu jednou diskutovali. Cimz chci rict jen to, ze zaprve je to asi vecne tema, a za druhe jsi to asi zpracoval sikovne, kdyz to neuderi do oci hned na prvni pohled ;-)

[Janek]

Třeba by tam šlo to svědomí nechat, jen to posunout do významu až si já dovolím řídit se svým svědomím a ne tím, co se čeká...něco ve smyslu "až si mít svědomí dovolím" ...ale hezčejc

[jan-matěj rak]

Co neco jako "az mi to ten ve mne dovoli"?

[jirka999]

Vy byste prostě chtěli mít jasno a trošku mi to zjednodušit ... "Až mi to ego mé dovolí" je jasná situace. Někdo je špatnej a chce být lepší až ... i Jankův návrh jde tím směrem. Nejblíž zamýšlenému významu je Matěj (až mi to ten ve mně dovolí), ale přesto se mi na tom spojení něco nezdá a neumím říct co.

Já vám prostě pořád nevím. V tuhle chvíli se mi zase nejvíc líbí ta původní varianta. Krom toho, že se mi to zdá celkem libozvučné, tak to i provokuje k otázkám, což bych chtěl. Ono taky (krom toho, co jsem psal již výše) není vždy jasně dané co je správné. Někdy může být, Danielo, správné rozhazovat kamení, bořit mosty, či být neklidným raubířem. A nesprávné v klidu stavět něco špatného ... mně se někdy na textech jistá dávka mnohoznačnosti a nejasnosti celkem líbí, blbý by ale bylo, kdyby to byl pro ostatní chaos.

Ještě by tam mohlo být "Až mi to manželka dovolí", ale to už by byla zcela jiná písnička :0)

[Pietro53]

A což místo svědomí, toho ve mně či ega dát hlavu : " až mi to má hlava dovolí" či "až mi to hlava má dovolí" ?
Zdravím

[Daniela]

A nebo jen (patricne do rytmu prodlozene) "az si to dovolim"? Myslim ze oba vyznamy ktere to ma dohromady celkem vystihuji situaci.

[jirka999]

To vás to svědomí, i s odstupem, fakt tak prudí?
Mě totiž fakt ne, ale prudí mě, že se na tom tak shodujete :0)

[obudin]

Jirko - nenech se obalamutit - stůj si za svým svědomím!

[Lada]

Tak mě to tam třeba neprudí vůbec -) Naopak, líbí se mi to a opravdu to provokuje k otázkám (tak, jak jsi chtěl). Za mě: nechat.
Ahoj, L.

[Kuba Horák]

Vsadil bych si litr na to, ze se to Lade bude libit-) Mne to, priznavam, porad trochu prudi a dal bych neco jako "az si to konecne dovolim", ale to taky drhne. Stejne to tam nechas-)