Čeká za dveřmi zavřenými
Čeká až bude mezi svými
V dálce pomalu havran letí
Až zmizí A po něm druhý, třetí
Po obloze bílé mraky plynou
Odnikud nikam a tvář přitom mění
Než se roztříští o zem Není to ničí vinou
A možná
Včera to byl svět ještě celý
Bolest byla jen bodnutí včely
Zašlé vzpomínky marně křísí
Včera to bylo dávno, kdysi
Po obloze bílé mraky plynou
Odnikud nikam a tvář přitom mění
Než se roztříští o zem Není to ničí vinou
A možná, možná
Čeká s rukama svěšenýma
Čeká a snad i zapomíná
Zítra, zítra už možná sleví
Bolest to je když člověk neví
Po obloze bílé mraky plynou
Odnikud nikam a tvář přitom mění
Než se roztříští o zem Není to ničí vinou
A možná, možná to vůbec není o ní
Mezi
Re: Mezi
Moc hezké. Možná ta poslední sloka by mohla být silnější..., ale nic konkrétního teď k tomu nedodám. Líbí se mi refrén, takový jednoduchý a přitom sdělný, úplně se na čtenáře valí dusnou rychlostí po nebi běžících mraků -).
Ahoj, Lada
Ahoj, Lada
-
Kuba Horák
- Příspěvky: 1903
- Registrován: 12. 12. 2003, 20:54
- Bydliště: Na výsluní 1362, Nový Bor, 473 01
Re: Mezi
Koukám, že se nám tu zrodila další vynikající textařka. Text se mi moc líbí, je atmosferický, netuctový. Souhlasím ale s Ladou. I když ta poslední slova nakopnou fantazii ještě dál, přijde mi, že by závěr byl silnější, kdyby tam nebyla. Pro mě je tak trochu závěrem s velkou silou ta poslední sloka před refrénem. Kdyby to tak mělo zůstat, na konci mi v mysli vytanul rým se slovem "odpuštění", ale neuměl jsem ho obsahově zapasovat a ani si na to netroufám, protože do takového textu nechci zasahovat. Je až příliš křehký a osobitý. Ve druhé sloce mě i pro rytmus napadlo drobné vypuštění ve třetím řádku na: "Než se roztříští o zem..ničí vinou". Je krásné, když na člověka dýchne text, aniž by slyšel jeden tón. To se mi právě stalo, takže díky. K
Re: Mezi
Diky za komentare.
Technicky, pro sjednoceni terminologie - ja beru "cekani" resp. "vzpominani" jako sloky, a ty opakujici se mraky jako refren.
Text jsem napsala pred 3,5 lety, jako obvykle pro vlastni potrebu, tzn. bez ohledu na posluchace. Pro me je hodne osobni, je to momentka z jednoho konkretniho cekani - proto neni divu jestli ten konec vyzniva slabe, kdyz to vpodstate jeste zadny konec neni (tedy - konec textu ano, ale konec cekani ne). V tu chvili bylo jeste vse otevrene. Ono je vzdy riziko psat o necem velmi aktualnim, ale zaroven v tu chvili to clovek nejvic citi, a nekdy to proste musi ven. Nastesti nejsem novinar, takze muzu horke texty odlozit a podivat se na ne pozdeji uz s chladnou hlavou.
Kdyz jsem se ted vratila k tomuto, tak pro me jeste porad fungoval, ale premyslela jsem, jestli by mohl byt pochopitelny/pocitove srozumitelny nekomu jinemu, kdyz v nem to cekani neni nijak konkretizovane (pro me to nebylo potreba, ja vim o cem je), a ani na konci rozuzlene. Na druhou stranu, rikala jsem si ze diky te obecnosti si tam spis kazdy muze dosadit vlastni vzpominky. Tak jsem ho dala sem... a jsem rada, ze jste si v nem neco nasli.
Lado: prekvapilo me, ze ty mraky "vidis" letet rychle, ony byly docela pomale... ten (jejich) rychly konec jsem si uz jen domyslela, v paralelach k obecnemu behu veci. Diky za pripomenuti, ze ctenar/posluchac nevi vzdycky to, co autor, a naopak.
Kubo: ten uplne posledni radek je jedine misto, ktere jsem menila a ktere jeste stale vidim jako otevrene. Presneji receno az to, co nasleduje za "neni". To "neni" mi tam zapada uplne presne nejen rymem ale hlavne obsahem, jde o ten pocit kdy se clovek zdraha prijmout realitu. Takze obsahove by to vpodstate tim "neni" mohlo koncit, jenze rytmicky a do melodie mi tam chybi jeste nejaka tecka, neco kratkeho co by ale nemela byt jen prazdna vypln... zkousela jsem ruzne varianty, ale porad jeste hledam.
Technicky, pro sjednoceni terminologie - ja beru "cekani" resp. "vzpominani" jako sloky, a ty opakujici se mraky jako refren.
Text jsem napsala pred 3,5 lety, jako obvykle pro vlastni potrebu, tzn. bez ohledu na posluchace. Pro me je hodne osobni, je to momentka z jednoho konkretniho cekani - proto neni divu jestli ten konec vyzniva slabe, kdyz to vpodstate jeste zadny konec neni (tedy - konec textu ano, ale konec cekani ne). V tu chvili bylo jeste vse otevrene. Ono je vzdy riziko psat o necem velmi aktualnim, ale zaroven v tu chvili to clovek nejvic citi, a nekdy to proste musi ven. Nastesti nejsem novinar, takze muzu horke texty odlozit a podivat se na ne pozdeji uz s chladnou hlavou.
Kdyz jsem se ted vratila k tomuto, tak pro me jeste porad fungoval, ale premyslela jsem, jestli by mohl byt pochopitelny/pocitove srozumitelny nekomu jinemu, kdyz v nem to cekani neni nijak konkretizovane (pro me to nebylo potreba, ja vim o cem je), a ani na konci rozuzlene. Na druhou stranu, rikala jsem si ze diky te obecnosti si tam spis kazdy muze dosadit vlastni vzpominky. Tak jsem ho dala sem... a jsem rada, ze jste si v nem neco nasli.
Lado: prekvapilo me, ze ty mraky "vidis" letet rychle, ony byly docela pomale... ten (jejich) rychly konec jsem si uz jen domyslela, v paralelach k obecnemu behu veci. Diky za pripomenuti, ze ctenar/posluchac nevi vzdycky to, co autor, a naopak.
Kubo: ten uplne posledni radek je jedine misto, ktere jsem menila a ktere jeste stale vidim jako otevrene. Presneji receno az to, co nasleduje za "neni". To "neni" mi tam zapada uplne presne nejen rymem ale hlavne obsahem, jde o ten pocit kdy se clovek zdraha prijmout realitu. Takze obsahove by to vpodstate tim "neni" mohlo koncit, jenze rytmicky a do melodie mi tam chybi jeste nejaka tecka, neco kratkeho co by ale nemela byt jen prazdna vypln... zkousela jsem ruzne varianty, ale porad jeste hledam.
Re: Mezi
Je to takové dost neurčité, člověk by chtěl vědět o trošku víc... ale zas to vyzývá k zamyšlení a vlastním představám.
A co se týče toho "není" na konci, asi to cítím podobně jako ty, nechala jsem si ty verše chvíli motat v hlavě - ale bohužel mě žádná závratná myšlenka nepopadla, tak snad nějaká dobloudí rovnou až k tobě.
A co se týče toho "není" na konci, asi to cítím podobně jako ty, nechala jsem si ty verše chvíli motat v hlavě - ale bohužel mě žádná závratná myšlenka nepopadla, tak snad nějaká dobloudí rovnou až k tobě.
Re: Mezi
Dik, idle.
Mezitim mi ten konec dozral do tvaru "A možná, možná to vůbec není, není..." a tak uz to asi necham. Neni to o nic urcitejsi nez ty ostatni verze a neni v tom ani zadna nova informace, navic opakovani je vzdycky tak trochu riskantni, ale zatim mi to ze vsech variant nejlip vystihuje jak myslenku tak dusevni rozpolozeni.
Mezitim mi ten konec dozral do tvaru "A možná, možná to vůbec není, není..." a tak uz to asi necham. Neni to o nic urcitejsi nez ty ostatni verze a neni v tom ani zadna nova informace, navic opakovani je vzdycky tak trochu riskantni, ale zatim mi to ze vsech variant nejlip vystihuje jak myslenku tak dusevni rozpolozeni.