Dřevorubecká

[Honza Žamboch]

Jelikož se cítím býti členem textovky a už dlouho jsem sem nepověsil žádný text, činím tak dnes. Píseň je již hotová, včetně aranže. Pomalý durový valčík na kytaru v ladění DADGAD.


Dřevorubecká

Patnáctého října
Sedmdesát pět
Ve Valmezu půlnoc
Mě rozsvítili svět
Od těch dob mě řežou
Střenky kopců do nohou
A ty smrkové rány
Vyléčit mi nemohou
Naučil jsem ruce
Stromy provázet
K zemi říčnou pilou
K nebi němou motykou
Od kácených obrů
Bral jsem lekce hrdosti
Od sazenic v jílu
Houževnatosti
Miluju mé Beskydy
Pro ně si pustím žilou
Vykrvácím do hlohů
Stanu se maliním
Mezi Bílou a Kněhyní
Jenže pod Radhoštěm uhlí
Temné lesy v hlubinách
A k prastarému dřevu
Vede cesta jediná
Cesta plná kouře
Plná dusných rán
Zemí rozevřenou
Jak Kozodojův chřtán
S Frenštátskými zpitý
ze dvou černých kríglů
chlemtám bolehruď
Zpívám píseň vzdoru
píseň ať svou horu
nikdy buď jak buď
nevzdají
Snad nosíváme v hrudích
svá pohoří
Tak koho bolí Brdy
Koho Radhošť, koho Říp?
Na to nikdo se nás neptá
Z TV morfin do tepen
Ať v té mlze zrádné
Naše srdce dotepe.
Patnáctého října
Třitisíce pět
Svatý Šimon pláče
Přes naše kosti skáče

[Mirek Pátek]

Miluju mé Beskydy ??

Ale asi jo, chápu to jako zkratku za
Miluju [vás], mé Beskydy

[Ivo Cicvárek]

Taky bych tedy nesměle navrhoval "své Beskydy". Nelíbí se mi záverečné dvojverší (skáče/pláče), i když to může změnit interpretace (přesto na konci bych čekal originálnější rým - závěrečná myšlenka mi navíc trochu uniká (proč zrovna tři tisíce pět?) Celek - je to takové až "bezručovské". Jen piš, barde:))

[Honza Žamboch]

Taky bych tedy nesměle navrhoval "své Beskydy". Nelíbí se mi záverečné dvojverší (skáče/pláče), i když to může změnit interpretace (přesto na konci bych čekal originálnější rým - závěrečná myšlenka mi navíc trochu uniká (proč zrovna tři tisíce pět?) Celek - je to takové až "bezručovské". Jen piš, barde:))

Teď jsem se díval na text doma do PC a v původním textu mám "své"
"Mé" mi tam vklouzlo při přepisu z hlavy. Asi že "Čechy krásné, Čechy mé..." Ohledvá pana Bezruče. Aby tam z něj kousek nebylo, když jsem trávil tři roky v Bílé na učilišti, kácel jsem smrky nad přehradou Šance a ve Starých Hamrech jsme měli doktora. S tím koncem ještě hýbnu, taky se mi to úplně nezdá. Díky ogaři!

[Kuba Horák]

Mně kromě závěru, na kterých bych taky ještě koukl (mimochodem - svatý Šimon je patronem ztracených věcí - to jako, že už nebudou lesy? pochopil jsem to správně?) přijde trochu nejisté: ve Valmezu půlnoc, mně rozsvítili svět...A to i přesto, že je jasné, že ses narodil. Jinak se mi to líbí. Je to takové skoro až "žambochovské" řekl by Bezruč...

[Honza Žamboch]

Mně kromě závěru, na kterých bych taky ještě koukl (mimochodem - svatý Šimon je patronem ztracených věcí - to jako, že už nebudou lesy? pochopil jsem to správně?) přijde trochu nejisté: ve Valmezu půlnoc, mně rozsvítili svět...A to i přesto, že je jasné, že ses narodil. Jinak se mi to líbí. Je to takové skoro až "žambochovské" řekl by Bezruč...

Ehm, dovoluji se ohradit. Tys myslel Antonína? Ten začátek. No, pravdou je, že jsem chtěl sdělit, kdy a kde jsem se narodil. Taky se mi to zdá trošku laciné, ale nic lepšího jsem nevymyslel a půlnoc jde skvěle do pusy. To tam asi nechám. Ten konec rozhodně ještě promyslím. Měl jsem to ukončené "dotepe", ale pak mi to přišlo líto useknout a nezopakovat ten nosný nápěv sloky. Tak jsem tam nakonec chtěl vrazit nějakou naději, jenže mi z toho vylezla spíše beznaděj v budoucnosti. Tož nevím.

[Kuba Horák]

Tak co prostě zopakovat tu první sloku? Asi ***ovina, ale možná...A jinak bych si tím začátkem nelámal hlavu. Je to pěkný text a těším se na písničku. H

p.s. ono jde asi fakt o to, že tím závěrem můžeš trochu strhnout pozitivní píseň pojednávající o tvém kladném vztahu k regionu (vykrádačka A.F. - píseň Žebrák, album Rozednívání)...na ekotéma (vykrádačka rozhovoru mezi p. Bursíkem a p. Klausem, tisková konference MF Dnes 28. 1.)...ale zase proč ne, že?

p.p.s. Tak čeho je patron Šimon? asi hor a lesů...mám špatnej vyhledavač a znalosti

[Mirek Pátek]

Píseň je již hotová, včetně aranže.

Honzo, zazní zítra?

[Honza Žamboch]

Píseň je již hotová, včetně aranže.

Honzo, zazní zítra?

Jasně že jo. A kromě ní bychom rádi zahráli poprvé živě i Jakubova Jutkina. Tedy, pokusíme se o oboje. Jak to dopadne nevím. První živé hraní nové písně je vždy velké dobrodružství.

[Arnošt Frauenberg]

Vadí mi dvě věci: TV a Třitisícepět. Jako bys nevěděl jak to zakončit. Ale nerad Tvé texty hodnotím po čtení, raději je slyším. /K zemi říčnou pilou/
K nebi němou motykou/ ... velice pěkný moment. Tak zítra.

[hub in]

Hodně autorů už zkoušelo napsat podobné "vyznání" svému domovu i své práci. Myslím, že to tvoje se mezi nimi rozhodně neztratí. Nejen tím, že z něj mám pocit upřímnosti a přirozenosti, ale (pro mě) i tím, že je v něm hodně neotřelých a zajímavých míst. Zdá se mi, že to do sebe hezky zapadá a kupodivu mi nevadí ani pasáž, která by se mi asi v jiném textu zdála hodně patetická a a těžko bych ji překousnul....

Miluju mé Beskydy
Pro ně si pustím žilou
Vykrvácím do hlohů
Stanu se maliním
Mezi Bílou a Kněhyní ...

nebo... Snad nosíváme v hrudích svá pohoří ....

Ale určitě se shodnu s Ivem v názoru na závěrečné dvojverší. ...pláče...skáče.... se nezaslouží takovou písničku zakončit.
Měj se hezky.

[Honza Žamboch]

Ahoj hub ine, moc děkuju za tvůj náhled, taky nesouhlasím s tím prachbídným koncem. Něco vymyslím. Co se týká patosu, nevím jestli se mu dá ve vyznáních vyhnout. Když to řekne člověk na rovinu, vždycky to asi patosem zasmrdí. Každopádně věz, že jsem do toho odstavce zaklel vzpomínku na mého spolužáka, který byl nejlepším pracantem v těžbě a kterého jedna pořádná buková větev poslala na věčnost. Když jsem to ze sebe hodil na papír, rozmlžil se mi pohled... Tzv...Samodoják...

[Mirek Pátek]

Já nevím, čeho je patronem svatý Šimon, ale v pátek Honza tu píseň zazpíval s opakováním závěrečného dvojverší

Patnáctého října
Třitisíce pět
Svatý Šimon pláče
Přes naše kosti skáče
Svatý Šimon pláče
Přes naše kosti skáče

a mně to v té chvíli připomnělo zvony (jako v čechomorské Nepudem domů). Takže jsem si to vysvětlil tak, že svatý Šimon je jméno nějakého zvonu a těch třitisíce pět je moc pěkná metonymie věčnosti. A vnímám protiklad ke krátkému životu člověka [zde třeba v horách], v němž však přes jeho časovou konečnost může být nekonečný/á/é ......

[Mirek Pátek]

Já nevím, čeho je patronem svatý Šimon,

Už vím - dřevorubců.
http://www.dekanstvivm.horacko.com/?cla ... il&id=1128
Atribut: pila
http://www.abcsvatych.com/mesice/a10/rijen28.htm

[Honza Žamboch]

Mirku moc děkuju. Mít takhle vnímavého posluchače, to je nejspíš sen každého textaře a muzikanta v jedné osobě... Jsem moc rád, že jsi se objevil v Carpediem. Našeho patrona tam rozhodně nechám, jen se potrápím s jeho činnostmi v roce 3005.