Ono je krásné

michal knebl · Příspěvek od **michal knebl** » 16. 1. 2008, 11:47

Když Arnošt ověsil text s lodí, tak já taky lod´ ...
========================

Ono je krásné
když ona a on
lod´ letící vpřed
slaných po vlnách
vítr rve plachty
na přídi bílá pěna
láska štěstí závrat´
vzdychání áách

Pod hladinou útes
páře břicho lodi
tak to bývá
a už je to tu zas
chlap je chlap
ono mu to nedá
začne tahat
čerta za ocas

Vrací se domů
vášnivá náruč
při svíčkách
večeře
a ono houby
asi něco prasklo
milá mi šoupla
kufr za dveře

Za záclonou oči
zatnout zuby
až půjdu z domu
narovnat v ramenou

Tak ahoj puso!

hnusně prší
po mokrým asfaltu
táhne kufr
Robinson Crusoe

Mirek Pátek · Příspěvek od **Mirek Pátek** » 16. 1. 2008, 13:16

Jé, tak rým puso - Crusoe se mi líbí moc.

Pátek

michal knebl · Příspěvek od **michal knebl** » 18. 1. 2008, 17:53

Ano. Kouzlo nechtěného... Když jsem ten veršík s Robinsonem smolil, ani náhodou mě nenapadlo, že to bude číst Pátek.
Michal.

Příspěvek od **Kuba Horák** » 18. 1. 2008, 19:05

Líbí se mi, že je text psaný netradičně, a i když mi tento styl asi nedovolí úplné vcítění, nemůžu říct, že mě nezaujal.

Drhne mi v první sloce -

když ona a on
lod´ letící vpřed
slaných po vlnách

Myslím hlavně řádek: slaných po vlnách. Ten slovosled mi trochu rve uši, přijde mi to moc kostrbaté.

Mirek Pátek · Příspěvek od **Mirek Pátek** » 18. 1. 2008, 20:02

Kubo, ale kdyby tam bylo
"po vln hřebenech",
tak by na konci sloky muselo být
"vzdychání eech"...

Příspěvek od **Jarda Síbrt** » 18. 1. 2008, 22:45

Pod hladinou útes, páře břicho lodi... hmmmm :)

Kubo, myslím, že "slaných po vlnách" tu má svoje opodstatnění. (Kdyby ne, tak by tam takový slovosled nebyl ;)

Srovnej např. s:

Já miluji jen vás
a vaše oči šedé
že tolik je v nich krás
jak v moře hlubinách.

nebo

Být s ní na malý lodičce
líbat její rety rudé

Arnošt Frauenberg

Ti smutní klauni ... Vlastně si uvědomuju, kolik je tam jasných znaků "kneblovského" rukopisu. A právě proto se mi nechce vrtat v jednotlivých řádcích. Zajímavé se mi zdá, jak vysloveně básnické řádky přecházejí v řádky otrlé .... /lod´ letící vpřed slaných po vlnách/ a naopak /milá mi šoupla kufr za dveře/, nebo /hnusně prší/ .... nejdřív jsem myslel, že je to kostrbatost, ale není. Pasuje to. Líbí se mi to, musím říct.

hub in · Příspěvek od **hub in** » 19. 1. 2008, 13:18

Ono je to fakt krásné. Ale i přesto se stavím na Kubovu stranu barikády. Nechci polemizovat s Jardou o tom, zda se podobný slovosled v jiných textech objevuje nebo ne ani s Arnoštem, kdy vlastně totéž vnímáme naprosto odlišně. V textu ve kterém se objevují podobná spojení slov jako.....vítr rve plachty....tahat čerta za ocas....útes páře břicho lodi... po mokrým asfaltu...atd.... mě skutečně ......loď letící vpřed slaných po vlnách (a trochu ještě i... při svíčkách večeře) hodně ruší. Ale na druhou stranu vím, že pokud se autor takto rozhodne, cítí to tak a vyhovuje mu to, nemá mu do toho nikdo právo kecat. Takže už nekecám ani já, abych se vám někdy příště mohl zase podívat vašich do očí.

michal knebl · Příspěvek od **michal knebl** » 21. 1. 2008, 12:55

Dík Arnoštovi (i ostatním). Já to opravdu psal tak, že na začátku to je ´nahoře´ a pak se to zřítí po držce dolů. Jak příběh, tak ze spisovného jazyka do hovorového. Z třetí osoby do první. V muzice z mezoforte do forte fotissima (řev). Aby to bylo na začátku ´nahoře´, použil jsem knižně (archaicky, šroubovaně?) působící obrácený slovosled. Mé chatrné znalosti teorie, čerpané převážně z článků J.m.Brabce ve F&C, mi říkají, , že se to nazývá anastrofa. J.m.B. uvádí jako příklad - K.Kryl :´Kennedy.. proklíná raracha/pohřebním na voze/ uvidíš Palacha´. Tak jsem přemýšlel, kde jsem se s anastrofami setkal. V 19.století byly asi jak houska na krámu. ... lásky čas/hrdliččin zval ku lásce hlas..´Anastrofa může působit i humorně - Vančura, Rozmarné léto při příchodu komedianta Arnoštka (promiň Frauenbergu): - nevím zda cituji přesně - ´Co dělá zde muž ten, v oděvu tom, z něhož mu všichni údové vyvstávají?!´
Když jsem ztloukal píseň ´Šarpej´, zrovna jsem se zamiloval díky četbě článků J.m.B do anastrof. Takže jsem udělal anastrofou vtípek a ještě anastrofa bleskově vyřešila zapeklitý problém - co se rýmuje na ´pes ´a není to 1000x omleté klišé?
´šárpej můj bojový pes/ten neskáče oves přes´.
Jinak šroubovanou anastrofu ´slaných po vlnách´ vezme do náruče muzika a nadlehčí ji. Asi jako když se přidá do zelňačky nebo do rybí polévky smetana. Zjemní a obrousí původně drsnou chut´.
Také napsané slovo působí jinak než zpívané. Např v předposlední sloce je ve skutečnosti: ´ ááá vonó houbýýý ´. Napsané působí děsně, zazpíváno je to takto jedině správně. Podobné to je u těch slaných vln.
Napsané to je asi dost hrůza, ale zazpívat to jde.
Takže o osud své milované anastrofy nemám strach.Upřímně řečeno, já se tam dosud trápím na jiném místě.
Je ovšem zajímavé, jak i kusé znalosti teorie člověku ulehčí práci. Kdych toho, já vůl, věděl víc, to by se to psalo!

Mirek Pátek · Příspěvek od **Mirek Pátek** » 21. 1. 2008, 13:47

michal knebl píše:šárpej můj bojový pes/ten neskáče oves přes.

To je neuvěřitelný! Bravo!!

Radek · Příspěvek od **Radek** » 22. 1. 2008, 19:01

mě se slaných po vlnách líbí, ani mi to při prvním čtení nezaškobrtlo.

Radek

michal knebl · Příspěvek od **michal knebl** » 23. 1. 2008, 09:52

Já jsem se tady (kromě jiného) pokusil podělit se s vámi o můj úžas nad tím, co se děje, když se až nesmyslně zpřehází slovosled. Mnozí tuhle informaci nepotřebují, neb to dávno ví a ted´si říkají: "To jsi, chlapče, objevil trakař..." Já to nevěděl a tak jsem užasnul, jak zpřeházení slovosledu může být jednou psina a jindy poetickým prvkem. A taky jak může pomoci vyřešit zapeklitý problém. Třeba se to bude někomu hodit, až se mu veršíky zadrhnou? Zkusí zpřeházet slovosled a vyleze mu z toho děsná bejkárna, kterou s radostí použije. Nebo se mu vylíhne něco poetického a současně trochu neobvyklého....
Mám-li shrnout do dvou vět to, co jsem tady nakecal a co bylo diskutováno, tak shrnuji:
LIDI!! ANASTROFA JE BÁSNICKÁ ZBRAŇ MOCNÁ JAK ŘEMDIH!!!

Lada · Příspěvek od **Lada** » 25. 1. 2008, 12:04

Závěr s Robinsonem opravdu skvělý.
A slovosled? Taky ho ráda přehazuju a hraju si s ním. Ale přiznávám, že tohle je už na mě moc -) Pokud jde o uváděné: lásky čas/hrdliččin zval ku lásce hlas; tak zrovna v tomhle příkladu mi to přijde mnohem jaksi smysluplnější a přirozenější, než jak je to v tomto textu (ale dost možná je to jen tím, že na hlas ten hrdliččin už jsem vlastně tak nějak zvyklá).
Lada

jirka999 · Příspěvek od **jirka999** » 25. 1. 2008, 12:38

Ahoj Michale.

Jsou nástrojem skutečně Anastrofy dobrým. Si jak tě představuji úplně této postupně v písni vrcholíš

michal knebl · Příspěvek od **michal knebl** » 29. 1. 2008, 09:12

Ti já děkuji,Jirko. Rád jsem, vidím že, souhlasíš že. Zbytečně takže anastrofách o asi nekecal jsem tady? Jo a jinak - vrcholím opravdu.
A Pátkovi děkuji také. Vzdychání ééééch pěkné je.
Ladě i děkuji. Št´asten jsem, že veršíky čteny krásnými jsou ženami mé.
michal.