Listopad

[idle]

Něco jako chlad
ti krouží kolem hlavy
Já vím, je listopad
To se brzy spraví
Pletu ti čepici
lehounkou jako sníh
Pak půjdem po cestách
Prosincových

Něco jako chlad
zaznívá ve tvém hlase
Já vím, je listopad
Ale to přejde zase
Odněkud zdaleka
Vrátí se zas tvůj smích
Zazvoní v kalužích
Prosincových


Každý den o krok blíž
Každý den o kus dál
Možná's mi říkal, co by sis jednou přál
Každý den o krok dál
Každý den o kus blíž
Nikdy ne(u)vidíš cíl, ale doufat smíš


Něco jako chlad
Bylo tu a zas není
Ještě je listopad
To se brzy změní
Tisíce přání máš
Splním ti jedno z nich
Až usnem v peřinách
Prosincových


// Je to můj první příspěvek do dílny, tak předkládám text, který už mám nějakou dobu hotový a až na tu střední pasáž, kterou jsem dopisovala dodatečně (aby to nebyly jenom sloky), jsem s ním vcelku spokojená. Tak by mě zajímalo, co na to řekne někdo jiný.

[Ivo Cicvárek]

Listopadové sloky jsou jako celek velmi pěkné, dvojznačné. Je z nich cítit napětí, tajemství. Ale refrén je slabý. Snad začátek "Každý den o krok blíž / Každý den o kus dál" ještě obstojí, ale rýmy dál-přál, blíž-smíš jsou klišé. Navíc nejen formálně - i obsahově je to náhle průměrné. Takže buď refrén přepsat, aby měl lehkost i rýmovou nápaditost slok, nebo ho škrtnout...

[idle]

Dík. On tam ten refrén původně ani nebyl - jenže to je takový můj zlozvyk nebo jak bych to řekla, často napíšu tři holé sloky a dost, což je na písničku trošku nešikovné. Takže se s tím snažím bojovat, a tohle je výsledek. Zkusím se s tím ještě nějak poprat.

[michal knebl]

ahoj,
Hele, to je pověra, že písnička musí mít refrén. Středověké balady měly třeba třeba 40 slok a žádný refrén a jak u toho krásné dámy tály!
Sloka refrén, sloka refrén nebo sloka, sloka refrén je jen jedna z možností. Nenech se zblbnout tím, jak se to obvykle píše. Tím at´ se zabývají textaři Karla Gotta, on by jim to jinak nezaplatil. Ty jsi tady pánem a ty rozhoduješ, jak se ti to líbí. Lepší nedat nic, než ze sebe násilím mačkat refrén.
Ty tři sloky jsou krásné, někam směřují a konec nezklame, je tam pointa, vyvrcholení... Já bych ten refrén vyhodil a finíto! Hned se ti uleví. Hemingway: ´Největší umění je škrtat.´
Ty tři pěkné a milé sloky nic navíc nepotřebují, jsou ´samonosné´. Snad jen krásnou melodii.
Ale třeba se pletu a políbí tě Múza (nebo Múzák) a ty ještě přiděláš krásný refrén...

[Lada]

Ahoj. Mně se ty sloky taky líbí a taky nevidím jako nezbytně nutné je znásilňovat za každou cenu refrénem. Tohle na mě třeba zrovna působí jako text, kterému by jako "refrén" slušel jen nějaký netextový popěvek, to by se mi líbilo. No ale samozřejmě spíš záleží na tom, co se bude líbit tobě -)
Hodně štěstí.
Ahoj, Lada

[Kuba Horák]

Taky si myslím, že refrén klidně pryč. Taky se mi líbí atmosféra. Jen mě napadla drobná úprava poslední sloky:

Ještě je listopad
a už se tolik mění

a trochu mě trklo spojení "prosincové kaluže"...ale v podstatě je to poslední léta pravda a provokuje to, tak asi nechat. K

[idle]

Tak vám všem děkuju a tento refrén odchází do věčných lovišť (nebo tam asi ne, kam vlastně odcházejí zahozené texty?). Zatím to nechám tak a kdyby mě někdy náhodou napadlo něco nosnějšího, tak to ještě zvážím. Ale myslím že ne, v těch slokách jsem v zásadě řekla všechno, co jsem tady chtěla říct.

[idle]

Ty kaluže jsou tam schválně, zvoní ty zamrzlé

[Kuba Horák]

ajo-)

[Vašek Špongr]

Ahoj idle a ostatní,
tvůj text se mi hodně líbí, ať už s refrémem, který bych ani neposílál do věčných lovišť (spíš do šuplíku, kam zase po čase sáhneš nebo na úpravu) či bez něj, protože mi také příjde, že zbytek působí sám o sobě dostatečně pěkně...

[g.i.r.l]

Ja taky chvalim...pro podzimni naladu je to idealni.Aspon co se tyce mych listopadovych nalad.