Žigolo

Příspěvek od **Jarda Síbrt** » 27. 1. 2008, 23:40

Žigolo

Vezmu si kvádro s proužkama
a lesklý polobotky
třema velkejma douškama
dopiju láhev vodky
motýlem aspoň napolo
zakryju svý dvě brady
vždycky jsem chtěl bejt "žigolo"
a je to tady

V životě jsem nic neuměl
a vždycky jsem to ustál
a že jsem trochu smůlu měl
tak táhnul jsem a srůstal
naučil se žít z almužen
a nestydět se za dluh
tak proč se těším zájmu žen
to ví jen Pábůh

Možná pro svojí nadváhu
a spornou eleganci
neměl jsem nikdy odvahu
využít tuhle šanci
Pak jsem si ale řekl dost
když došlo oběživo
vždyť jedna velká troufalost
je celej život

Teď ženy jsou mi obživou
a náhle hýřím vtipem
jsem jejich luku tětivou
a pro jejich terč šípem
Rád sdílím jejich problémy
zvlášť když mi za to platí
a jejich tvary oblé mi
večery krátí

Mirek Pátek · Příspěvek od **Mirek Pátek** » 28. 1. 2008, 10:07

jsem jejich luku tětivou
a pro jejich terč šípem

Jak rytmicky, tak z hlediska výslovnosti [odstranění čš] se mi jeví lepší druhý z těchto veršů změnit.

jsem jejich luku tětivou
a jejich terči šípem

----------
A
třema velkejma douškama
bych vyměnil za
velkejma třema douškama

jirka999 · Příspěvek od **jirka999** » 28. 1. 2008, 15:16

Ahoj.
Po árii lehkých žen je tu song lehkého muže. Někdy prostě přijde na člověka takové období, co …?
Mně se text celkem líbí. Jen nevím jestli chápu s čím že to ten hlavní hrdina srůstal. Ale třeba mi to brzy dojde.
Problémy / oblé mi je moc hezký rým, leč celá poslední sloka mi připadá lehce šroubovaná. Ta by mi ještě vrtala v hlavě.

Mirek Pátek · Příspěvek od **Mirek Pátek** » 28. 1. 2008, 16:46

No jo, ještě bych něco udělal s tím prvním "mi" v poslední sloce, které trochu podráží ten krásný rým "oblé mi". Třeba takhle

Rád sdílím jejich problémy
zvlášť pokud za to platí
a jejich tvary oblé mi
večery krátí

Příspěvek od **Kuba Horák** » 28. 1. 2008, 17:21

Formálně se mi to zdá dokonalé a líbí se mi i rýmy, ale chybí mi nějaká větší pointa nebo něco, co mi se mnou víc pohlo. K

p.s. třeba něco ve smyslu, že by jistě vydělal i víc, kdyby mu nebylo dvaasedmdesát apod.

Příspěvek od **Jarda Síbrt** » 28. 1. 2008, 20:30

Díky za reakce. Zas máte všichni pravdu ;)

V podstatě na ten text ani nějak zvlášť hrdý nejsem. Nevím, proč mě to napadlo, asi mám fakt zvláštní období. Když tu ale najednou byly 3 sloky, bylo mi líto to nedopsat. Spíš jsem byl zvědav, jestli to vůbec někoho něčím zaujme.

To, že je poslední sloka sešitá horkou jehlou jste poznali bezpečně. Dlouho jsem nemohl přijít vůbec na nic, takže když mě napadlo alespoň něco, rychle jsem to tam frknul. Mluvím teď hlavně o prvním čtyřverší 4. sloky.

Mirku, úpravu na "zvlášť pokud za to platí" přijímám s povděkem bez námitek. Co se týče střeleckého náčiní, to je taky fakt, pokud mě ovšem časem nenapadne něco lepšího a luk a šípy nevyhodím úplně.

Jirko, "táhni a srůstej" je citát z Cimrmana, takže nejde o to srůstat s něčím, ale zkrátka srůstat. (Viz Dobytí severního pólu...)

Kubo, pravdu díš. Největší průšvih však je, že mě zkrátka už dlouhou dobu nic takového nenapadá. A tento blbý stav charakterizuje nejlépe Tvůj příspěvek k mému na Dílně naposledy publikovanému textu, který je vlastně téměř stejný, jako reakce na tento text. Cituji: "V podstatě bych tomu nic nevytkl, ale nějak to se mnou necloumá...žádné vnitřní pohnutí. Možná kdyby přišlo na konci něco překvapivého a úderného. Napsáno je to technicky, myslím si, výborně...a i nápady tam jsou...těžko říct. k"

(Dej mi pevný bod ve vesmíru a pohnu i Tebou... / ...nahrávka na smeč.)

Příspěvek od **Kuba Horák** » 28. 1. 2008, 22:26

Paradoxně z toho cítím, že jsi tak dobrý textař, že dokážeš psát, i když kolem nelítají..., ale možná tomu pak chybí ta odlehčenost. Já v jednotlivých řádcích a slokách vidím nápady (nejsilněji se mi jeví verše: V životě jsem nic neuměl a vždycky jsem to ustál...nebo vždyť jedna velká troufalost je celej život) a cit pro jazyk, ale chybí mi to, o čem jsem psal už minule (to je pravda) - i když minule mi ten názor na text poopravilo vysvětlení, pro koho a pro co je určen. Možná to chce prostě jen lepší konec a bude to velice příjemný text a píseň. A druhé možná - možná chci od všech textů nějaký třetí rozměr a vůbec ho mít nemusí.

hub in · Příspěvek od **hub in** » 30. 1. 2008, 22:00

Ahoj Jardo. Taky se zamontuju do vaší debaty. Myslím, že na tom, co píše Kuba v případě tohoto textu, opravdu něco je. Bohužel si za to můžeš sám. Jsi totiž tak dobrý textař, že Ti neprojde už ani to, za co by ostatní byli chváleni. Nasadil sis totiž laťku tak hodně vysoko, že každý (soudím nejen podle sebe) automaticky očekává od každého dalšího Tvého textu pořádnou „pecku“. Když se objeví text „jen“ dobře udělaný, zdá se to některým šťouralům (čti Kuba) málo. Jenže právě ty „pecky“ nejdou vyrábět jako na běžícím pásu. Proto se mi líbí i Žigolo. Někdy je potřeba odlehčit. Měj se.

Arnošt Frauenberg

Asi budu opakovat, co již bylo řečeno. první dvě sloky mě nadchly, dál už je to trošku vykonstruované. Zkrátil bych to celé jen na tři sloky, přičemž ta třetí by byl mix posledních dvou. vadí mi slovo oběživo, ne jako takové, ale v tomhle textu zní lacině. Tětivu a šíp bych si schoval do jiný písničky. odvádí to pozornost, je to na tenhle text takový šmodrch. Prvních osm řádků je vynikajících, hned toho chlápka vidím. Vymyslu úplně jinou pointu, ať se z toho chlápka vyklube něco jiného, než čekáme, nebo tak.
Vysokou Jardo, vysokou sis nasadil

Příspěvek od **Jarda Síbrt** » 14. 2. 2008, 21:24

Tak dobrá, ale cynika jste ze mě udělali vy! Navíc jsem nikdy nebyl žádnej humorista...

Žigolo

Vezmu si kvádro s proužkama
a lesklý polobotky
třema velkejma douškama
dopiju láhev vodky
motýlem aspoň napolo
zakryju svý dvě brady
vždycky jsem chtěl bejt "žigolo"
a je to tady

V životě jsem nic neuměl
a vždycky jsem to ustál
a že jsem trochu smůlu měl
tak táhnul jsem a srůstal
naučil se žít z almužen
a nestydět se za dluh
tak proč se těším zájmu žen
to ví jen Pábůh

Jdou po mně zvlášť ty hubený
a snaží se mě získat
jsem pro ně jako suvenýr
jak pro pijáka whiska
Začne to vždycky nevinně
však pokračuje hbitě
a končí v rouše Evině
v mém malém bytě

Jsem stále trochu naměkko
z těch krátkodobých vztahů
došlo to až tak daleko
že říkají mi vrahu
tahle věc vážně mrzí mi
tak sním jaké by bylo
shodit už letos do zimy
tak dvě stě kilo

Příspěvek od **Kuba Horák** » 18. 2. 2008, 08:05

Přijde mi to lepší, ale ten závěr bych ještě neoznačil za vítězný.

jirka999 · Příspěvek od **jirka999** » 18. 2. 2008, 13:18

Taky mně tento konec nepřipadá vítězný.
Jenomže jak to zakončit? Těžko říct. Možná bych se přikláněl k polepšení hlavního hrdiny, jako že prozřel a uvědomil si, že to není pěkné povolání.

Třeba něco ve stylu:

Od zítřka nebudu žigolo
už nechci podléhat něze
Budu raději psycholog
A nebo ne .. už vím balím to a jdu dělat kněze

nebo tak něco, ale více propracovanějšího ...

Mirek Pátek · Příspěvek od **Mirek Pátek** » 18. 2. 2008, 14:28

Mohlo by to být o šišlavém stařečkovi, který celý život chodil pracovat (a užívat si) po domácnostech a paničky mu poté říkaly "ty můj šikulo"?

Teď co už nemá žuby, tak nemůže žíkat, že jde pšeměžit spotšebiče, ale může požád být "šigolo".

Příspěvek od **Slávek Janoušek** » 26. 2. 2008, 02:12

Krásné rýmy - škoda těch vypuštěných.
Mně se to jeví (to je nápad přes řádky Jirky - psycholog, kněz), že by se měl stát politikem. Nevím proč, ale naskočil mi Parub.

jirka999 · Příspěvek od **jirka999** » 26. 2. 2008, 09:30

Politik! Ano, to je vítězný závěr (nebo alespoň jeden z vítězných). Politik je vlastně taky takový žigolo, který si vezme kvádro s proužkami a lesklý polobotky a jde téměř s každým za peníze, moc neumí, ale nějak to ustojí, táhne a srůstá obklopen voličkami. A máme tu protest song. Jmenovec Jiří celkem slušně naskakuje, ale nechal bych to spíše v obecné rovině, každý se tam nalezne.