Loď potopena

Arnošt Frauenberg

LOĎ POTOPENA

Jestli má ještě vůbec právo
Vykročit někdy ráno pravou
Zda ve svém středním věku
Smí člověk o člověku
Tajně si snít

Když se ho ptali řekl Ano
Teď by měl s vlastní domobranou
Bojovat každou zbraní
Nesnáší umírání
To už lepší je žít

Řekli mu Vojíne
Smíš padnout pro jiné
Můžeš se obětovat pro děti svých dětí
On v první linii
Ve stínu pinií
Říká si Vydrž vždyť zítra už to letí
Letí domů

Pod plnou polní ohne záda
A když už vstane hned zas padá
A ona s Bloody Mary
Uprostřed riviery
Nechá si zdát

O starých černobílých fotkách
O tom zda se s ním ještě potká
A ačkoliv se snaží
Nikdy se neodváží
Od života brát

Řekli mu vojíne
Smíš padnout pro jiné
Můžeš se obětovat pro děti svých dětí
On v první linii
Ve stínu pinií
Říká si Vydrž vždyťzítra už to letí
Letí zpátky

Vlastně jim trochu držím palce
Sám něco vím o téhle válce
Dvě vojska - muž a žena
Zásah – loď potpena
Valí se dým

Cestují každý k svému moři
Přes mosty které ještě hoří
Dávno si není co říct
Vlastně se nestalo nic
Už několik zim

Mirek Pátek · Příspěvek od **Mirek Pátek** » 16. 1. 2008, 09:33

Příspěvek od **Slávek Janoušek** » 16. 1. 2008, 21:24

Dobrý, Arnošte!! Neznám melodii, ale myslím, že protože jde vlastně o pointu, vůbec změna rytmu v tom závěru nevadí. Právě proto, Mirku, že je to po tak přesném rytmu, bych to také tak udělal. Ta jakási změna významu (resp. vyznění předchozích dvou slok + refrénů) v rovině obsahové, je podpořena i změnou v rovině formální - zde rytmické.
První připomínka by samozřejmě platila (aby se rytmus napravil).

Příspěvek od **Kuba Horák** » 18. 1. 2008, 15:58

Jelikož jsi hotový textař, na chválení v tvém případě nemám čas-) Moc se mi nelíbí věta: To už lepší je žít - tady jsem se zadrhnul a prostě bych to tam osobně nějak změnil, byť drobně. A v poslední sloce mi tam vadilo - dávno si není co říct. Věta "vlastně se nestalo nic" mi taky přijde až příliš známá, ale ve spojení s "už několik zim" je, myslím, dobrá. I tak mi ta poslední sloka nepřijde úplně "top", ale třeba za pár dalších čtení změním názor.

Arnošt Frauenberg

Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli to sem dát, ale když ta naše dílna, on je to tak spolehlivý barometr

Kubo: No jo ... Věta "vlastně se nestalo nic" mi taky přijde až příliš známá ... taky se mi to zdá dost ohrané, ještě popřemýšlím. Jenže, ono to přesně vystihuje to, co jsem chtěl říct. A i já mám pocit, že by se v té poslední sloce mohlo něco stát. Jenže ta píseň je právě o toím, že se nestane nic.

Slávku: Popsal jsi to trefně, ta změna rytmu v závěru skutečně prospívá, když to hraju. Je to na tři (snad teprve můj druhý kus na tři!!!) a je tam dost času v tom konci.
Mirku: Souhlasím s Tebou, ale vše již bylo vyřčeno. Mám rád, když textař i počítá, to mě na Tobě baví. Nicméně já jsem vždycky počítal nějak moc. Někdy mi to připadalo až takové strojové. Takže teď jdu občas tou cestou, že místy povolím a ono (když se to povede) to ten text ozvláštní a zdůrazní to třeba určitou pasáž, nebo náladu.

Děkuji všem za připomínky.
A.

hub in · Příspěvek od **hub in** » 19. 1. 2008, 13:36

Protože jsem jediný, kdo s ní přichází, myslím, že moje připomínka je mimo mísu. Ale přesto ji napíšu. Úvodní tři řádky první sloky mi připadají trochu nesrozumitelné, dokud se v řádku čtvrtém neobjeví ten člověk. Není to pozdě? Mně by se víc líbil hned na začátku, nějak jako ...Jestli má člověk vůbec právo..... ale pak by se musel upravovat zas ten čtvrtý řádek. Takže nevím..

Příspěvek od **Slávek Janoušek** » 19. 1. 2008, 18:47

Když zas je hezké to "člověk o člověku...". Pokud tam něco měnit (chybí-li ten podmět opravdu tolik, když je až ve 4.řádku), pak místo "ještě" nedat "člověk", možná by stačilo "někdo", což by i v té rytmické rovině pěkně korespondovalo s tím "někdy" v řádku druhém.

Radek · Příspěvek od **Radek** » 22. 1. 2008, 19:13

mě se líbí, že to tam není hned, ale že si na toho člověka musím počkat a myslím, že to čekání není dlouhé

Radek

Lada · Příspěvek od **Lada** » 25. 1. 2008, 11:51

Ahoj Arnošte.
Je to hezký text. Když už musím mít nějaké připomínky -) tak mi vadí to stejné, co hub inovi. Nejradši bych, kdyby text začal nějak takto: Jestli má ještě vůbec cenu ..... myslet/čekat na nějakou změnu .... atd., je to samozřejmě jen nástřel. Vlastně se nestalo nic už několik zim - to se mi líbí, je to prosté, přesné. Stejně tak Nesnáší umírání / To už lepší je žít. Abych to zkrátila, vlastně mi nevadí nic krom toho začátku.
Ahoj, Lada

michal knebl · Příspěvek od **michal knebl** » 31. 1. 2008, 21:31

Milý Arnošte, Na tenhle text jsem kliknul nesčetněkrát... Naložil jsi si, chlapče, na záda pěknou kládu...
Jestli čtu dobře, je tam:
- Chlap - smí snít?
- Co dělá ´ta ženská´
- Konec vztahu
- celým textem se vine odpovědnost, kterou člověk dostane, když řekne ANO

Tohle všechno nacpat do jednoho textu je těžké jak lézt na Mt.Everest. A určitě to není mlácení prázdné slámy. To jsou náměty na tři - čtyři písně.
Pokud to narveš do jedné jediné - je to špica. Třeba to, co máš hned v první sloce jsem také zpracoval, ovšem já na to mám extra píseň o čtyřech slokách. Já ji sem pověsím, at´ je jasno, o čem je řeč. Mám tyto připomínky:
1. Hned první sloka mi zní ublíženě: ´zda smí člověk o člověku tajně snít...´ Máš to zapotřebí? Vždyt´ víš, že může! A my ženatí to děláme často. A nikoliv člověk o člověku, ale spíš přemýšlíme, co by se dělo, kdyby ´člověk´ zatlačil do kouta tu slečnu co sedí naproti v tramvaji...
Jinak bych škrtnul (já škrtám rád!) ´středním´. Hned by to bylo univerzálnější a údernější....
2. ´Nesnáší umírání..lepší žít´.. Ty vole, kdo chce natáhnout bačkory?!
Kdyby to bylo na mně, tak tyhle dva veršíky letí ven hodně velkým obloukem...
3. ..´Vojíne..´ Tedy nikoliv vojáku, ale Vojíne. Vůbec nejnižší vojenská hodnost!! Ještě s velkým V!! Škoda, že nelze zazpívat velké V.. Geniální. Tleskám, nejen Vojínovi, ale i tomu , co je kolem. Jen nevím, zda nutno děti svých dětí.. Možná by stačilo ´pro děti´.Je to jednodušší a říznější...Ale to je na tobě, že.
4. ´Ve stínu pinií...´Čouhá mi z toho, že milý Arnošt nevěděl, co se rýmuje na linii... A šup, dal tam pinie. (Linie -pinie, láska-páska). gramatický rým jak prase. Ale linie končí na je - tak končí i spousta sloves, ba i zájmena ..je, ji, jí... třeba by se dala vymyslet nějaká hříčka... Taky mi připadá, že se pinie objevily nevím odkud.. Jestli jsem blbej a nepochopil jsem hluboký smysl pinií, tak se nezlob a ber to tak, že mám nízké IQ.
5. Dál je to pěkné. A poslední dvě sloky jsou na jedničku s mašličkou. Nevím, zda víš, že jsou schopné samostatného života, jak jsou silné. Já s mou povahou bych vše škrtl a nechal poslední dvě sloky a měl bych krátkou, údernou píseň. Jenže ty nejseš já, takže se škrtat nebude.
Já když to četl, měl jsem i vizuální představu, něco jako dokumentární film z druhé světové, rozbombardovaný most, v čoudu dvě postavičky, jdou od sebe...
6. ad diskuse o veršíku ´.. vlastně nestalo se nic..´
To je moc zajímavý a obecnější problém. Beatnický básník Keneth Roxworth - jestli si to pamatuji dobře...

Já to nechtěl
tos´ chtěla ty
ted´ když to máš
tak se ti to nelíbí

už ale nemůžeš z toho

vepřo a fazole a prát plíny ... atp.

první čtyři verše jsou o obyčejných věcech a řečeny neuvěřitelně obyčejně. Uděláme malou etudu a řekneme totéž vznešenějším, básnickým jazykem:

Já jsem si to nepřál
to tvým bylo přáním
ted´ když vyplněno
tak št´astna nejsi

To je slátanina, co? Proč? Inu protože obyčejné věci nutno říci obyčejně, pak nebudeš mít pochyby, o kterých se zmińuješ. Tak jak to napsal Keneth R. je to tak silné, že jsem si to přečetl v sedmnácti a pamatuji si to dodnes.
A ty jsi se dostal do pasti. Jestliže chceš použít jako rým na ´řict´slůvko ´nic´ máš podmět na konci věty (verše). To už moc obyčejné není. Je to na hranici. Stačí použít a-mol. jiskru do oka a dramaticky zapět: ..vlastně se nestalo nic... a je to blbina. Pokud tento veršík utrousíš s naprosto civilní intonací jako v hospodě .... á vono se nic nestalo... . tak to asi bude v pořádku. Možná ale trošku překopat, aby to znělo ještě obyčejněji... (??) Nevím.
7. Poslední dvě sloky jsou bezva, jak již řečeno. Konec dobrý, všechno dobré. nebo taky konec korunuje dílo. Takže když to necháš celé tak, jak to je, je to nadprůměrné. Ovšem tu kládu, co jsi si nabral, obvykle veršotepci našich rozměrů potřebují přežvýkávat dlouho, dlouho.... I měsíce... Seifert by to vysmahnul za hodinku, ale my nejsme Seifert, že.
8. Když tento textík čtu, mám pocit, jako bych seděl v hospodě v Pakistánu, jedl teplé čapáty a díval se dalekohledem na Arnošta, jak leze na Nanga Parbat (je to tam prý dost o držku). Arnošt už je 7 200 m vysoko.. Poleze ještě výš?

Tak jsem si po sobě přečetl, co jsem tady nakecal..
Mám na závěr dva bodíky:
a. ARNOŠTE, MOC TI DO TOHO KAFRÁM!!!
b. ARNOŠTE, NENECH SI DO TOHO KAFRAT!!!
p.s. Jestli to budeš ještě přežvejkávat, přeji ti (upřímně) hodně dalších pus od Múz, budeš je potřebovat!

Arnošt Frauenberg

Napsal jsem strašně dlouhou odpověď všem, Michalovi zvlášť a smazal jsem si to.

Už nemám sílu. Tak zítra to zahraju a pak to rozeberu znovu.
Díky všem.

Mirek Pátek · Příspěvek od **Mirek Pátek** » 1. 2. 2008, 23:44

Arnošte, oprav prosím do příště výslovnost "Bledy Mery".

Koncert byl velmi příjemný.