Když propukne květen
zahradou zavoní
v mém bytě do žluta
rozkvete samota
bojím se života
vlakových nádraží
a cizích lidí
Když propukne květen
staň se mou podkoní
buď napůl obutá
a napůl bosá
buď jako nahota
co mravy poráží
víš, já se stydím
Když propukne květěn
a v Tvém srdci listopad
celý jsem zmatený
z těch časových pásem
nevím, kdo já sem
kdo večer zhasíná
tluče mou hrudí
Když propukne květen
ač duben nedopad
trochu jsem troufalý
zoufalou nadějí
zatopím raději
už mrznout začíná
listopad studí
A tak pokládám svůj spánek na olovo
vždycky když mě stíny doženou
na počátku bylo velký slovo
jenom si teď na něj vzpomenout
jenom si teď na něj vzpomenout
jenom si teď na něj sakra vzpomenout...
Velké slovo
-
- Příspěvky: 240
- Registrován: 10. 3. 2004, 11:46
- Bydliště: Samota Sychrov na kopci
-
- Příspěvky: 134
- Registrován: 10. 2. 2004, 22:27
- Bydliště: Nový Bor,B.Němcové 652
-
- Příspěvky: 710
- Registrován: 15. 3. 2004, 17:42