Horké zprávy z metropole

[Helena Habigerová]

Kufr na kytaru a drobné,
co kdo dal.
Podivný pán.
Do kapsy hluboko,
tak kdo by o něj stál.
Na klopě kabátu,
vzpomínky na tátu
a žádnou záplatu
na kalhotách.

Je tu jen sám.

Krouží tu holubi,
ničím se nechlubí,
odvrací zrak.
Proč sypat mincemi
pro ty co nechtějí
držet se hejna
a šlapat jen tak.

Pak začal hrát.

Prsty se zachvěly,
příběh tak nesmělý
a dotek strun
se rozlehl v dál.
Na chvíli z dlažby vstal,
v očích měl zvláštní dar,
z tonů svůj život poskládal.

A zpíval dál.

To ticho a nářek múz.
Ten starý zvláštní muž.
Hrál, jak by snad z nebe spad(l).

A hejna přilétla
Asi, že zahlédla
Třpyt, který nedal jim spát.