Tygr

[eg_eg_eg]

Báseň Tygr Williama Blakea pro mne patří k vrcholům poezie. Před časem byla v pražském metru vylepena spolu s překladem Jiřího Žáčka. Jakkoli verše Jiřího Žáčka jsou skvělé (a nejen ty zhudebněné Slávkem Janouškem), měl jsem pocit, že ten překlad se zcela míjí se smyslem původní básně. Pak jsem našel jiné překlady, které původní myšlenky - nakolik jim rozumím - odrážely lépe. Nedalo mi, abych se nepokusil o vlastní překlad. Výsledek je tady:

TYGR

Tygře, tygře, co žhnoucí stín
běžíš lesem vprostřed noci,
kdo svou rukou - jaké moci -
moh' tvar a děs dát údům tvým?

V jaké hloubi nebe, moří,
zažehl tvých očí plamen,
co asi chtěl, ať se stane,
jak uchopit moh', co hoří?

Jaký um a jaká síla
v hrudi srdce uhnětla ti,
jaký žár to musel pláti,
když se tvá krev rozproudila?

V jaké peci, v jaké dílně
mozek tvůj byl tříben žárem,
kdo děs ti dal a ne v malém,
stisk, co drtí neomylně?

Když probodlo tmu světlo hvězd,
zda hleděl na to s úsměvem,
kdo beránka měl v plánu svém,
zda zároveň tvým tvůrcem jest?

Tygře, tygře, co žhnoucí stín
běžíš lesem vprostřed noci,
kdo měl z toho dobrý pocit,
když tvar a děs dal údům tvým?