PODZIMNÍ
Když podzim ze stromů strhává šat
a vítr se rozdýchá z malého vánku
i já hořím touhou tak lehce čarovat
abych se rozpustil do tvého spánku
A s tvou krví dychtivě utíkat žílou
srdíčku tvému jen na dosah být
cítit jak mlhu tvou košilku bílou
a mezi ňadry se do rána skrýt
A snad že kouzla tak lehce pominou
vždyť do rána zbývá pár letmých vteřin
pramínky vlasů tvých s jitrem mě ovinou
a noc skončí rošádou divokých peřin
Podzimní
- Jarmila Týnkova
- Příspěvky: 319
- Registrován: 8. 3. 2004, 16:29
- Bydliště: Mělník
- Kontaktovat uživatele: