Textová dílna u Slávka Janouška

Dokud ještě sním

Beru nebe a jdu za tím pánem co bydlí venku,
dokud ještě sním, tím víc se rozdávám,
země zebe, tak kamaráde nalej další sklenku,
než svět opustím, jsem rád, že nejsem sám.

Individuality

Chodíme od sebe k sobě,
v pádu často individuality,
pozůstalí ve svojí době,
jsme Bastily, zas a znovu dobyty.

Naoko

Do ucha jed a do srdce sůl,
úsměvem naoko, jde do pouště mráz,
na víčka led a tváře jen půl,
vzýváme baroko, vždyť dřív to šlo snáz.

Podmnožiny

Jsme podmnožiny úspěchů druhých,
svítíme pod nohy, dál cesty vidět není,
jen z vlastní viny, my liší v době sudých,
oběti pro bohy a strach, že čas vše změní.

Útočiště

Nalezené útočiště mezi hvězdami,
je bludný kout k našim tichým hrám,
nikdy víc a přesto příště - na prach a sami,
po vodě plout a věřit pohádkám.

V opuštěné zemi

Jsme letící dopisy, co míjejí adresáta,
jsme smuteční marše ve své opuštěné zemi,
při vzpomínce na kdysi bývá líc zas rozesmátá,
v Noemově arše obklopeni nikým a přec všemi.

Kdyby potřeboval někdo nabrat v Praze cca okolo 17:00 hodiny, tak dejte vědět na 773 667 027. Aleš

Lámavým pohledem

Lámavým pohledem svým hledím hledím,
odčítám pozůstalé a snímám čas,
namíchám med s jedem a dál neposedím,
mé myšlenky nekalé mi lámou vaz.

Parádní, Danielo, konečně někdo další Al

Ahoj lidi, natěšeně se hlásím do kdanického panoptika, a to v počtu čtyř kusů. Aleš

První po Bohu

Jsme limitované edice
s dotekem ramenou na padlou oblohu,
oběšen životem na klice,
jsme mincí hozenou, my první po Bohu.

Na tři doby

Na tři doby hraní po dvojím souznění,
prolog skončil a cíl je samá cesta,
den je další psaní, co navždy promění,
osamělost na bezvýznamná gesta.

Oplývám

Oplývám tvým mořem v doteku chvil,
chytám se nadějí, když topím svůj pláč,
lístek v láhvi složen jsem zachránil,
text i já souznějí, co vlastně jsem zač.