Textová dílna u Slávka Janouška

Přidávám se k chvále, podmanivé...

Čeho se bojíš Je někdy jen v hlavě Nakresli vězení A na zeď napiš Útěk je v plánu Jenže běžíš Přes mohyly v trávě Nic se tím nezmění Dětský strach Z křížků na piánu Čeho se bojíš? Čeho se bojíš? Že svět je větší Než dráha sáněk Malíře Lady? Chyba lávky Hledáš krajiny Bez nebezpečí Když udýchaně Strk...

Eh, díky. Vypadlo to v pátek během 15 minut. Ten úplně koncový impuls není důležitý, rámec je asi zřejmý :) Daniela: natáhni ruce. Jasně, změním. Nad Punkvou popřemýšlím - za těch 15 minut to fakt bylo bez jakékoliv autocenzury, tj. ted to musí odstát. Ránech - schválně. A schválně to má připomínat ...

Natáhni ruku, třeba s omrzlými hřbety Ať starý smeťák hoří nad temnotu Hrál jsem si na válku tak před třiceti lety Jenom si neoblíkej korzet ostnatýho plotu Jsi plná strachu zvířecího stáda Tak málo vrcholů a o to více hrotů Držíš mě za vlasy, když škrábu tvoje záda Jenom si neoblíkej korzet ostnatý...

Má to šťávu, příjemně kompaktní, výrazné. Poetika mi připomíná Ivana Hlase, což neber jako výtku, právě naopak.

Folkový svět se teď rozplývá nad Kotlinou od "Epíků". Vzala sis podobné téma. A zpracovala jsi to moc dobře.

Ještěže jsme se o tom bavili v autě. Jinak bych se k tomu nevrátil. A ejhle, tohle je opravdu povedené, niterně pojaté. Těším se, až to uslyším s muzikou.

Dík za reakce. Kosmi, přesně. Na písňový text to téma není ideální, takže z toho píseň nikdy nebude. Jen ten slogan asi časem zrecykluji, i po čase mi přijde docela zajímavý.

Dal jsem se do toho doma:) Nesmím se bát Poslední znamení, vracím se domů Mělčinám se vyhýbám a strach mám víc Že nepoznáš kroky mý ve stínu stromů Zraněný, netuším, co mám Ti říct Jak se máš, nečekáš, že se Ti vrátím Kolikrát kvetly snítky moruší Nepoznáš moji tvář a čas se krátí Cestu znám, jen co...

Čistě (ne)věcná, co se týče rýmů na dogy (a to zdaleka není arsenál vyčerpán): Potkal jsem v parku čtyři dogy Pak taky čtyři etnology Co zapomněli svoje logy Teď vzpomenu meteorology Co řeší v práci jenom smogy Když nejsou zrovna v kursu jógy Či nečekají na hotdogy Tak připíšu jim dialogy Na dogy ne...

Jsem unavený z bublin na Facebooku Z názorů v šiku, z divných barikád Už nechtějí jen prst a ani ruku Ať je to slunce, nebo s lebkou hnát V klávesách zápal hodný Wiesenthala Za každým rohem číhá fašista Druzí nás straší, že už Alláh cválá A naše děti schroustne dočista Houpačka v bodě nenávratu V sr...

Super.

Čau, celé se mi to líbí, až na poslední řádek, který zkrátka nechápu... Šlo by v tomhle případě objasnit smysl?

Čau Mrco, jak už jsem avizoval, spím v Kdanicích jen z pátku na sobotu. V sobotu doufám budu alespoň na část textování, pokud začneme nějak rozumně odpoledne:)

Pěkné, cit pro příběh i formu.