Textová dílna u Slávka Janouška

Milá Danielo.Tak jako u Veroniky,musím se jen sklonit nad tou krásou.A tak jako u Veroniky se ptám:Kde je knížka Vašich veršů?Rád bych se probíral stránkami a nechal si Vašimi verši hladit dušičku.A rád bych je ,třeba před spaním,četl vnoučatům,aby měli krásné sny.

A taky pevné, čisté břehy. A vodu plnou chladné něhy. Co ukojí poutníky,jež žízní a zchladí horkost,která trýzní, když slunce řeže jako dýka. Být věčný pramen pro básníka. Milá Veroniko. Asi jsem už trapný,ale nemůžu než se sklonit nad tou prostou nádherou.Skácela mám moc rád a tak mě těší,že jste h...

Nad Oslavkou leží bílej sníh. Zmizel chlap,co měl ho každej rád. Chlap co měl rád život,měl rád smích. Chlap co trablům dovedl se smát. Odešel tak stejně,jako žil. Bez proslovů,bez rozmáchlejch gest. Měl tu s náma zůstat mnohem dýl. Smutno bude na každý z dalších cest. Ref: Tak už má klid ten tremp....

Krásný den Veroniko.
Jediná vada vašich veršů je,že nejsou vydány knižně Chtěl bych si tu knížku dât každý večer pod polštář.A to by byly sny! Vždyť něco tak krásného,jako jsou Vaše verše by nemělo zahynout na dně šuplíku...JÁ CHCI KNÍŽKU!!!

Na břehu řeky. Na břehu řeky se střílí. Burácí z hlavní hrom. Byla nás spousta,zbyli jsme čtyři. Ach kdepak je Napoleón? Na břehu řeky se pláče. Pálí a bolí ta rána. Krev teče pomalu přez bílé fáce. Dál musíš lásko má sama. Na břehu řeky je klid. Jen vítr v rákosí zpívá. Chtěl bych Tě naposled políb...

Nemůžu než jen chválit!Je to zase úplně dokonalé...
Děkuju za krásné počtenicko.Broněk.

Skončila válka.Teď každý sám.
Už k novým květům přivoní.
Však večer,vždy když usínám,
jabloň mi do snů závoní....

Pardon,to já jen tak.Moc se mi ta básnička líbí.Tak přeju ostrou
tužku a dostatek papíru.Broněk.

Krásný den Veroniko.Ani tečku neměnit! Je to opět krásné a dokonalé!!!
Zase jste mi zatřepala dušičkou.

Ztraceni. Zhasla jsi světlo,chystáš se spát. A já mám v hlavě vše rozvířené. V pokoji, s tebou, ležel bych rád. Sám prohlížím fotky z dovolené. Podle těch fotek,byli jsme pár. Úsměvy na nich jsou rozzářené. Teď abych sám se tu v noci bál. Že dveře k tobě mám uzavřené. Ležím tu sama na polštářích. Je...

Každé ráno píšu Ti vzkaz. Prstem na sklo, orosené dechem. Že je to dáno, jak bĕží čas. A že mi došlo že asi se pletem. Rozfouká vítr zbylý prach. Nic nezůstane na vĕky. Že zmizí mi Tvé doteky z toho mám vážnĕ lásko strach. Tak píšu zprávy každý den. A vlastně nevím, zda to víš. Dech zmizí záhy, jako...

Dojel náš vůz k nápisu konečná. Zaznĕlo bluez. Slova jsou zbytečná Možná že šlus, snad jenom porucha. Nešeptám už Ti nĕžnosti do ucha. Zeptám se kam? Nikdo neodpoví. Po kapsách mám jen loňské cukroví. Co sebral čas, na drobky rozdrolil. A tichu v nás, pak zvítĕzit dovolil. rf: Křičím že chci Tě! Chy...

Díky Karle.Spolu je super a nechápu proč mĕ to nenapadlo.Ještĕ předĕlám poslední sloku.Chce to proškrtat.

Mám vstupenku do francouzkého Louvre. Chtĕl jsem se Líze kouknout z očí v oči. Můj život na své cestĕ náhle prudce uhnul. A svĕt se teď,mnohem divočeji točí. Chtĕl jsem se projít pod Eifelovou vĕží. Cesta je dnes však nesnadná a dlouhá. Zatím co na horách už v říjnu hustĕ snĕží. Tak na mĕ doma zbylo...

Ahoj Danielo.Je to moc povedený.Překrásná nálada z toho textu na mĕ dýchla.Jako by znovu psal Vysockij.
A to mĕ potĕšilo.Mám tyhle ruský dumky rád.
Ať Vám to pořád tak krásnĕ rýmuje.Bronĕk

Ahoj Karle.Díky moc za reakci.Zkoušel jsem to slovo dva vyhodit a pak mĕ to nesedĕlo rytmicky.
S tĕmi stavidly máš asi pravdu.Pokusím se ten refrén upravit.Snad na nĕco příjdu.Veršům ZDAR!!! Bronĕk.