Textová dílna u Slávka Janouška

Mĕl povĕst chlapa z oceli.
Přitom byl celkem nesmĕlý.
Například:Nedal své ženĕ vĕdĕti,
že už má s jinou dvĕ dĕti.

Zatím co Ty spíš, já se toulám mezi hvĕzdami. Ty sladce sníš, já objevuji prostor neznámý. Ten nejzlatĕjší hvĕzdný prach chtĕl bych Ti snést. A do všech křivek hvĕzdných drah Tvé vlasy vplést. Zatím co Ty spíš, já bloudím hvĕzdnou prázdnotou. Ty sladce sníš, já skládám notu za notou. A tĕším se až t...

Letĕla moucha na hnůj, považovala ho za svůj. Myslela,že je jen její a že se krásnĕ přejí. Na hnoji sedĕl však ovád, co se sem přiletĕl schovat. Ze zad strakaté krávy, která ho tak silnĕ vábí. I když je ta moucha malá, do ováda se hned dala. Že prý jí ujídá z hnoje, pustila se s ním do boje. Odehnal...

Už zase jsou rána mlhavá a mezi námi vystavĕná zeď. A příkaz mi v uších zůstává, jen přímo hleď. Z dlaní jen rána krvavá, to po dotycích spálená je kůže. A v hlavĕ se mi pořád nĕkdo ptá, kdo za to může? Dlouhé jsou čáry poledníků a rozbouřený oceán. Bez slunce v nadhlavníku teď poplujeme každý sám. ...

To ráno podzimní, v zežloutlém sadu, čekala mne Katka. Má dĕtská láska naivní. Za humny ,vzadu, kam chodili jsme na kadlátka. A každý z nás byl nevinný. My báli jsme se dotknout rukou ruky. Spojenec čas zastavil hodiny a svĕt byl prostinký a jednoduchý. Pod stromy leželo v modrém sametu, to přeslaze...

Taková malá pakárna.

Vezmu si bůček,nůž a trochu soli.
Do druhé ruky bochník chleba dám.
I když mĕ často žlučník bolí,
dennĕ se takhle přežírám.
A když pak dojím,
prckem to zazdím.
Milá se bojí,
že sebe vraždím.

Přeju krásný večer Veroniko.
Krása,krása a ještĕ jednou krása.Zase jsem malej kluk,co se tĕší na večerní pohádku z knížky pana Čtvrtka.Dík za ten návrat.Jdu listovat.
Broňa Ťápal.

Ahoj Kubo.
Mĕ se to naopak líbí a moc.Nĕkdy je lepší nepochopit a jen si představovat.
Bronĕk.

Bez názvu. Telegram s mou adresou,tři popsané řádky. Jen pár fotek z víkendu, místo slůvek z lásky. Auto značky PX stojí pod mým oknem. Nejsi v nĕm a já se tĕším,až zas spolu zmoknem. Tak jako tenkrát v máji. Večer do polštáře brečím a píšu další čárku. Z kalendáře trhám snad tisícátou stránku. Jak ...

Od ježíška pod stromeček si Tvé ruce přeju. Ať mĕ hladí každý večer, když u Tebe se hřeju. Chci ať bloudí po mém tĕle ty Tvoje nĕžné dárky. Ať se můžu cítit skvĕle až vrátím se Ti z dálky. A že vůbec nejsi skoupá, jak ví snad každý asi. Tak v druhém dárku,tajnĕ doufám, se objeví Tvé vlasy. Co voní p...

Ahoj Jardo.
Dĕkuju moc za pochvalu i za označení a rozebrání chyb,kterých se dopouštím. Zkusím to do textu zapracovat.Snad se mi to povede.Budu rád když se podíváš i na další vĕci.Snad se pak posunu o kousek dál.
Broňa Ťápal.

Ahoj Jardo, dĕkuju za reakci na moje dílka.Jsem bohužel nenapravitelný romantik a tak proto občas ona kritizovaná klišé.Budu do budoucna dávat více pozor. Jinak ta poslední sloka není sloka, ale pokračování refrénu. Ale vím, že jen z textu to není zcela zřejmé. Pokusím se vzít si připomínky k srdci,...

Ve spánku slyším zas, tlukot Tvého srdce. A vidím z pod Tvých řas pohled hřejivý. Ten rytmus častokrát jsem cítil ve své ruce. Jak prudce bĕží vpřed, jindy zas lenivý. Za nocí chladivých, Když do snů jsi mĕ hřála. A jindy zase ledem mírnilas můj žár. Každá z tĕch našich chvil mi za to vždycky stála....

Ahoj.
Dĕkuju za pochvalu.Psal jsem ten text na mobilu a neuhlidal jsem tu zatracenou predikci. Jelikož jsem informační troglodit,tak nevím jak ji vypnout.A tak mĕ občas zlobí.Jinak dík za korekci.Bez toho teť je to fakt lepší.Jsem tu nový a tak se ještĕ rozkoukávám.

Svítání zrudlo čerstvou krví. Dnešní hra je už dohraná. Chci být tvůj poslední i prvý. Však pokladna je dávno vybraná. A vítr nad střechami spĕchá. Nese pryč moře povzdechů. Čas plyne línĕ jako řeka. Zbyly nám střípky doteků. Na kůži vypálený značky. Zkroucený stopy papilár. Pod okny vítr šustí sáčk...